S nápadem využít stavbu, která je rozporuplně vnímána od samého svého vzniku, přišel ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák. „Jako architekt jsem nadšen,“ řekl včera Trávníček a dodal, že podle jeho názoru by k nápadu byli vstřícní i jeho kolegové Josef Karlík a Ivan Lejčar a hlavní architekt stavby Jaroslav Mayer.
Podle ředitele KCP Michala Kárníka by však byla přestavba budovy na knihovnu stavebně velmi náročná, spíše nemožná. „Je to fungující objekt, který přináší peníze. Přestavba na knihovnu by byla neekonomická,“ řekl Kárník. Jen odstranění pláště by stálo podle něho miliardu korun. „Přestavba je navíc vždy dražší než výstavba nové budovy,“ tvrdí ředitel.
O současné podobě objektu se ale Knížák vyjadřuje nelichotivě. „Jako výtvarník“ má připomínky k architektonickému řešení, ale nápad na rekonverzi, tedy souběžnou rekonstrukci a změnu funkce, je prý systémový.
„Podobně se s těmito stavbami nakládá i v zahraničí,“ řekl architekt. „Beze změny funkce se neobejdou. Palác kultury nebyl socialistický výmysl, jeho předobrazem bylo kongresové centrum v Hamburku, a i to již má rekonverzi za sebou.“
Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek ale připomíná, že hledání nového objektu pro knihovnu nebylo výstupem jednání týmu, který zřídil pražský primátor. „Je to odvádění pozornosti od toho, že tady proběhl nějaký proces,“ řekl Ježek. Připomíná mezinárodní soutěž i nařízení vlády, jež se stavbou nové budovy počítá.
Expertní skupiny týmu jednaly měsíce a dvě z nich pak doporučily knihovnu na Letné podle vítězného návrhu Jana Kaplického postavit; skupina právníků ale nedošla ke společnému závěru, a proto se ministerstvo kultury obrátilo na antimonopolní úřad. Na jeho verdikt čeká Praha i stát, přestože jeho šéf Martin Pecina opakovaně uvedl, že žádné jednání ohledně knihovny nevede.
Podle Trávníčka by přestavba Kongresového centra nemusela být náročná - stavbu drží nebývale velká ocelová konstrukce.
„Měli jsme rozpon konstrukce devět krát devět metrů, tam je bourání nulové, všechno mezitím je výplňové zdivo,“ říká. Podobně se postupovalo při rekonstrukci hotelu Juliš od Pavla Janáka na Václavském náměstí v Praze, jíž se účastnil. Moderní domy měly nosnou konstrukci a všechno, co je mezi tím, je vyjmutelné. „Funkcionalismus znamenal, že dům se přizpůsoboval funkci,“ připomíná Trávníček.
Pokud se podle něj pro Kongresové centrum nenajde nová funkce, bude dům dál chátrat a Praha jej bude muset dále dotovat. Pro přestavbu na knihovnu podle něj mluví i velký objem objektu - přibližně 840 tisíc metrů krychlových obestavěného prostoru, dvakrát více než má návrh Jana Kaplického.
Přestavbou na knihovnu by podle Trávníčka Praha zabila dvě mouchy jednou ranou. Stavba Paláce kultury stála 1,7 miliardy korun. „To je cenová úroveň z roku 1981. Při rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu se mluvilo přibližně o stejné částce,“ vzpomíná architekt. Dnes by rekonstrukce podle něj stála přibližně stejně. Pokud by se výrazněji měnily dispozice, počítá maximálně se třemi miliardami.
Podle ředitele KCP Michala Kárníka by však byla přestavba budovy na knihovnu stavebně velmi náročná, spíše nemožná. „Je to fungující objekt, který přináší peníze. Přestavba na knihovnu by byla neekonomická,“ řekl Kárník. Jen odstranění pláště by stálo podle něho miliardu korun. „Přestavba je navíc vždy dražší než výstavba nové budovy,“ tvrdí ředitel.
O současné podobě objektu se ale Knížák vyjadřuje nelichotivě. „Jako výtvarník“ má připomínky k architektonickému řešení, ale nápad na rekonverzi, tedy souběžnou rekonstrukci a změnu funkce, je prý systémový.
„Podobně se s těmito stavbami nakládá i v zahraničí,“ řekl architekt. „Beze změny funkce se neobejdou. Palác kultury nebyl socialistický výmysl, jeho předobrazem bylo kongresové centrum v Hamburku, a i to již má rekonverzi za sebou.“
Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek ale připomíná, že hledání nového objektu pro knihovnu nebylo výstupem jednání týmu, který zřídil pražský primátor. „Je to odvádění pozornosti od toho, že tady proběhl nějaký proces,“ řekl Ježek. Připomíná mezinárodní soutěž i nařízení vlády, jež se stavbou nové budovy počítá.
Expertní skupiny týmu jednaly měsíce a dvě z nich pak doporučily knihovnu na Letné podle vítězného návrhu Jana Kaplického postavit; skupina právníků ale nedošla ke společnému závěru, a proto se ministerstvo kultury obrátilo na antimonopolní úřad. Na jeho verdikt čeká Praha i stát, přestože jeho šéf Martin Pecina opakovaně uvedl, že žádné jednání ohledně knihovny nevede.
Podle Trávníčka by přestavba Kongresového centra nemusela být náročná - stavbu drží nebývale velká ocelová konstrukce.
„Měli jsme rozpon konstrukce devět krát devět metrů, tam je bourání nulové, všechno mezitím je výplňové zdivo,“ říká. Podobně se postupovalo při rekonstrukci hotelu Juliš od Pavla Janáka na Václavském náměstí v Praze, jíž se účastnil. Moderní domy měly nosnou konstrukci a všechno, co je mezi tím, je vyjmutelné. „Funkcionalismus znamenal, že dům se přizpůsoboval funkci,“ připomíná Trávníček.
Pokud se podle něj pro Kongresové centrum nenajde nová funkce, bude dům dál chátrat a Praha jej bude muset dále dotovat. Pro přestavbu na knihovnu podle něj mluví i velký objem objektu - přibližně 840 tisíc metrů krychlových obestavěného prostoru, dvakrát více než má návrh Jana Kaplického.
Přestavbou na knihovnu by podle Trávníčka Praha zabila dvě mouchy jednou ranou. Stavba Paláce kultury stála 1,7 miliardy korun. „To je cenová úroveň z roku 1981. Při rekonstrukci před zasedáním Mezinárodního měnového fondu se mluvilo přibližně o stejné částce,“ vzpomíná architekt. Dnes by rekonstrukce podle něj stála přibližně stejně. Pokud by se výrazněji měnily dispozice, počítá maximálně se třemi miliardami.
