„Kdyby vlak vyjel na rozmontovaný úsek trati povolenou rychlostí padesát kilometrů v hodině, s velkou pravděpodobností by vykolejil. Možné následky raději nebudu komentovat,“ uvedl ředitel společnosti Jindřichohradecké místní dráhy Jan Šatava.
Tragédii podle něj zabránil náhodný svědek, který přišel na nádraží oznámit, že před zastávkou Jindřiš viděl rozmontovaná místa na kolejích. Ty jsou spojené ocelovými spojkami, které zloději v úseku dlouhém zhruba 200 metrů vyšroubovali a odnesli. Pro krádež si navíc vybrali úsek, kde trať zatáčí do oblouku a pravděpodobnost vykolejení na rozebraných kolejích je vyšší.
„Přímá škoda, kterou zloději způsobili, se pohybuje kolem 30 000 korun, ve sběrně ale mohli dostat za ocelové spojky maximálně tak jeden až dva tisíce,“ řekl LN Šatava. Po trati jezdí několik vlaků denně. „Není v našich silách ohlídat proti zlodějům koleje naprosto všude. To bychom museli mít vedle kolejí ve dne v noci stovky ozbrojených hlídačů,“ tvrdí Šatava. Jediným řešením je tak podle něj zpřísnění podmínek pro výkup kovů.
Případ, který už šetří policie pro podezření z trestného činu obecného ohrožení, je jen jedním z mnoha. Zloději například dokázali rozebrat železniční most. Politici se zatím nedohodli na změnách legislativy. „Jediným skutečně účinným řešením by bylo, kdyby železo stejně jako v západní Evropě vůbec nesměly vykupovat fyzické osoby, ale lidé by šrot prostě zdarma odevzdávali do sběrných dvorů,“ řekl LN poslanec ČSSD Vlastimil Aubrecht, šéf podvýboru pro suroviny a odpad. Tento návrh podle něj prosazuje i Svaz měst a obcí.
Ministerstvo životního prostředí se ale obává rozšíření černých skládek a místo odevzdávání šrotu zadarmo navrhuje zpřísnění evidence ve sběrnách. Oba návrhy by měla projednávat na dnes začínající schůzi sněmovna. V Česku sběrny ročně vykoupí od fyzických osob 300 000 tun železného šrotu za zhruba 1,5 miliardy korun.
Tragédii podle něj zabránil náhodný svědek, který přišel na nádraží oznámit, že před zastávkou Jindřiš viděl rozmontovaná místa na kolejích. Ty jsou spojené ocelovými spojkami, které zloději v úseku dlouhém zhruba 200 metrů vyšroubovali a odnesli. Pro krádež si navíc vybrali úsek, kde trať zatáčí do oblouku a pravděpodobnost vykolejení na rozebraných kolejích je vyšší.
„Přímá škoda, kterou zloději způsobili, se pohybuje kolem 30 000 korun, ve sběrně ale mohli dostat za ocelové spojky maximálně tak jeden až dva tisíce,“ řekl LN Šatava. Po trati jezdí několik vlaků denně. „Není v našich silách ohlídat proti zlodějům koleje naprosto všude. To bychom museli mít vedle kolejí ve dne v noci stovky ozbrojených hlídačů,“ tvrdí Šatava. Jediným řešením je tak podle něj zpřísnění podmínek pro výkup kovů.
Případ, který už šetří policie pro podezření z trestného činu obecného ohrožení, je jen jedním z mnoha. Zloději například dokázali rozebrat železniční most. Politici se zatím nedohodli na změnách legislativy. „Jediným skutečně účinným řešením by bylo, kdyby železo stejně jako v západní Evropě vůbec nesměly vykupovat fyzické osoby, ale lidé by šrot prostě zdarma odevzdávali do sběrných dvorů,“ řekl LN poslanec ČSSD Vlastimil Aubrecht, šéf podvýboru pro suroviny a odpad. Tento návrh podle něj prosazuje i Svaz měst a obcí.
Ministerstvo životního prostředí se ale obává rozšíření černých skládek a místo odevzdávání šrotu zadarmo navrhuje zpřísnění evidence ve sběrnách. Oba návrhy by měla projednávat na dnes začínající schůzi sněmovna. V Česku sběrny ročně vykoupí od fyzických osob 300 000 tun železného šrotu za zhruba 1,5 miliardy korun.
