Lidem by podle ministerstva financí a finančních odborníků díky úpravě sociálního pojištění měly narůst čisté příjmy o stovky korun měsíčně. Snížením sociálního pojištění například poplatníku s příjmem 10.000 hrubého naroste měsíčně příjem o 150 korun, člověk měsíčním platem 30.000 korun by měl příští rok zaplatit státu přibližně o 450 korun méně.
Případné snížení daní z příjmu fyzických osob by se naopak podle Kalouska u obyvatel s nižšími příjmy vůbec neprojevilo, poněvadž díky vysokým slevám na dani tito poplatníci už žádnou daň z příjmu nyní neplatí. Úřad Kalouska původně navrhoval snížení sociálního pojištění o jeden procentní bod.
S upraveným návrhem nakonec ministr financí souhlasil, protože výpadek příjmů státního rozpočtu je vyvážen i snížením výdajové stránky rozpočtu. Půl procentního bodu představuje výpadek asi pěti miliard korun v příjmech rozpočtu.
Snížení se podle ministra týká nemocenského pojištění a příspěvků na aktivní politiku zaměstnanosti a žádném případě se tedy netýká nižších odvodů na zdravotní pojištění či sociální pojištění. Vláda projednávání novely zákona o dani z příjmu nejprve 9. června přerušila s tím, že je třeba o návrhu ještě diskutovat, a to i v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na příští rok.
Současné zákony schválené v rámci první etapy reformy veřejných financí počítají s poklesem daně na 12,5 procenta a zachováním sociálního pojištění na současné výši. Zároveň ovšem krátí některé slevy na dani, což by mohlo řadě lidí jejich příjmy fakticky snížit.
