Průměrný měsíční příjem lékaře ve státních nemocnicích, což je plat včetně služeb a přesčasů, se podle něj meziročně zvýšil o 1052 koruny a dosáhl částky 43.442 korun. Vzhledem k inflaci je to ale pokles o 0,3 procenta. Průměrný tarifní plat, tedy bez služeb a přesčasů, však činil loni jen 22.379 korun a zůstal tak zhruba na úrovni průměrné mzdy v ČR, která byla 21.694 korun.
Pro příjem dosahující dvojnásobku průměrné mzdy musel lékař podle Kubka odpracovat za měsíc zhruba 250 hodin. V běžných profesích je pracovní doba 40 hodin týdně, tedy maximálně 23 dní za měsíc, což je 184 hodin.
U lékařů navyšují výrazně počty hodin přesčasy a služby, mnozí jich mají kolem 1000 hodin za rok. Zákoník práce jim povoluje 416 hodin za rok. Připravovanou novelou zákoníku by se lékařům měl pracovní týden prodloužit ze 40 na 48 hodin, k tomu by mohli mít osm hodin přesčasů týdně.
S transformací bývalých okresních nemocnic na akciové společnosti ubývá lékařů, kteří jsou odměňováni podle tarifních tabulek vyhlašovaných vládou. V akciových společnostech se odměňování řídí zákonem o mzdě, záleží tedy na dohodě o výši platu. Tím pádem jsou v akciových společnostech platy nižší, napsal Kubek.
Z celkového počtu 12.767 lékařů pobírajících plat pracovalo loni v nemocnicích ministerstva zdravotnictví 6660 lékařů s průměrným příjmem 46.768 korun. V krajských nemocnicích akciových společnostech pobíralo 3738 lékařů měsíčně 39.209 korun, tedy o 7559 korun méně.
Valorizace tabulkových platů ve zdravotnictví letos nebyla. Stárnutí lékařů a jejich postup do vyšších tarifních tříd přispěje podle Kubka k tomu, že průměrný příjem stoupne o jedno až 1,5 procenta. Při průměrné míře inflace sedm procent ale znamená pokles příjmů lékařů ve státních nemocnicích o šest procent.
Lékaři v akciových společnostech jsou na tom podle Kubka ještě hůř. Za stejnou práci dostávají o šest procent a zdravotní sestry až o 20 procent méně.
