Lidovky.cz

Plodnost mužů hrozivě klesá

Česko

  8:51
PRAHA - Umělé oplodnění u nás podstupuje každý rok více párů. Jen Všeobecná zdravotní pojišťovny (VZP) jich loni zaplatila 5631, zatímco před pěti lety 3215. Dohromady se ročně v ČR provede zhruba 9000 mimotělních oplodnění.

Mimino foto: Štěpán HornLidovky.cz

Jedním z důvodů nárůstu je pokles plodnosti párů. Ve vyspělých zemích světa lékaři konstatují neplodnost asi u 15 procent populace. Lidé se snaží o početí v pozdějším věku, zároveň se celkově snižuje kvalita spermatu mužů.

Asistované početí
klientů VZP
 Rok počet výkonů výdaje*
 2003 3215 68,180 mil. Kč
 2004 4374 76,132 mil. Kč
 2005 4692 77,398 mil. Kč
 2006 4926 74,915 mil. Kč
 2007 5631 82,928 mil. Kč

V Česku se každoročně narodí
ze „zkumavky“ více než tři
procenta všech narozených
dětí. Počet umělých oplodnění
bude podle odborníků nadále
narůstat.

* výdaje zahrnují jen zákroky
v ambulantních zařízeních

„Norma spermiogramu kdysi byla 200 milionů spermií na mililitr ejakulátu. Postupně se snížila na dnešních 20 milionů a podle statistik po roce 2040 nebude muž, který by normu splňoval,“ popsala před časem Milada Brandejská z Centra lékařské genetiky a reprodukční medicíny Gennet. Na vině je styl života i stav životního prostředí.

Zdravotní pojišťovny stojí jeden cyklus umělého oplodnění zhruba 60 tisíc korun. Ženám mladším 39 let pojišťovny hradí tři základní cykly. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta se bude uvažovat o omezení hrazení umělého oplodnění z pojištění, ovšem ne v nejbližších letech.

Samotná žena u nás o umělé oplodnění žádat nemůže. Potřebuje souhlas muže. V nových zákonech se to mělo změnit, kvůli nesouhlasu lidovců od toho ale ministerstvo upustilo. I tak se toto pravidlo podle lidí z praxe obchází.


 


Není to přirozené, strašili skeptici

Třicáté narozeniny dnes slaví první člověk na světě, který byl počat „ve zkumavce“. Je jím Angličanka Louise Joy Brownová z Bristolu. Její matka Lesley Brownová nemohla otěhotnět přirozenou cestou kvůli neprůchodným vaječníkům. Jedinou možností pro neplodné páry byla v té době adopce.

S revolučním řešením přišli koncem sedmdesátých let minulého století gynekolog Patrick Steptoe a embryolog Robert Edwards z Centra pro lidskou reprodukci v Oldhamu v severozápadní Anglii. Jejich metoda byla poměrně jednoduchá: paní Brownové odebrali vajíčko, v živném roztoku ho smíchali se spermiemi jejího muže a vzniklé embryo vložili do dělohy matky.

O devět měsíců později, 25. července 1978, se v Oldhamské všeobecné nemocnici narodilo první dítě ze zkumavky. Na svět přišlo císařským řezem a vážilo 2,61 kilogramu. V následujících letech musela Louise odpovídat na všetečné otázky novinářů i spolužáků, jimž musela vysvětlovat, že se narodila v porodnici jako oni, nikoliv v laboratoři. Dnešní oslavenkyně neplánuje žádnou velkou party: „Možná si vyrazím s přáteli nebo zajdu s rodinou na oběd,“ prozradila agentuře AFP.

Dnes pracuje jako poštovní úřednice a před rokem a půl se jí přirozenou cestou narodil syn Cameron. Kromě toho má mladší sestru Natalii. Ta se stala v roce 1999 vůbec prvním člověkem ze zkumavky na světě, kterému se narodilo dítě.

Úspěch britských lékařů před třiceti lety vyvolal řadu emocí. Skeptikové upozorňovali na to, že je oplodnění mimo lidské tělo nepřirozené. Vatikán dokonce vydal prohlášení, že „tato událost může mít pro lidstvo závažné důsledky“. Zároveň se umělé oplodnění stalo nadějí pro miliony neplodných párů na celém světě.

Během třiceti let se metody asistovaného početí zdokonalily a byly vyvinuty další způsoby, jak obejít konkrétní příčiny ženské i mužské neplodnosti.

České prvenství Jedním z průlomů byl pouhé čtyři roky po úspěchu britských vědců počin českých odborníků z Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno. Pod vedením profesora Ladislava Pilky se jim podařilo přivést na svět první dítě počaté pomocí asistované reprodukce v zemích tehdejšího východního bloku.

Zároveň šlo o úplně první početí pomocí metody GIFT na světě. Při ní oplodnění neprobíhá mimo tělo, ale spermie a vajíčko se vkládají přímo do vejcovodu. „Tehdy u nás nebylo dostupné vybavení, které měli jinde ve světě. Proto jsme volili tuto náhradní cestu,“ vzpomíná profesor Ladislav Pilka. Úspěch umožnil vylepšit vybavení brněnského pracoviště. První dítě počaté in vitro se tu narodilo o dva roky později, v roce 1984.

Eva Vlčková

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.