Slavkovská rána pro pěstounství

Brněnští odborníci nezastírají, že se bojí, jaký dopad bude mít obvinění zasloužilých pěstounů z týrání dětí. „Problém tu je a není na něj lék. Pokud se slavkovský případ nepodaří rychle a rozumně vysvětlit, mohl by poškodit pěstounskou péči jako takovou,“ míní jihomoravská krajská radní Marie Cacková, která má na starosti sociální péči. A není ani důležité, zda se prokáže, že tyrany byli pěstouni, či se na ně naopak jejich svěřenci schválně domluvili.

Přestože žadatelů o pěstounství je více než dětí, které pro takový způsob náhradní péče připadají v úvahu, spousta z nich čeká na rozhodnutí i několik let. „Je to dáno tím, že při rozhodování je třeba posoudit i možnosti a požadavky pěstounů,“ připomíná Jarmila Bisomová z krajského úřadu. Pěstouni se totiž při podání žádosti vyjadřují například k tomu, zda dítě, o něž se chtějí starat, může být postižené, jak by mělo být staré a jaké mít pohlaví.

Zájemce to může odradit
„Sama bych se v souvislosti se slavkovským případem nebála až tak odrazených pěstounů, jako spíše pohledu veřejnosti na tuto péči jako celek,“ dodala. Jen na jižní Moravě se každoročně přihlásí kolem padesáti zájemců o pěstounství. Děti dostane přidělené přibližně třetina z nich. „Mnohé rodiny pečují o více dětí,“ podotýká Bisomová. Vysoké počty, jak tomu bylo ve Slavkově, jsou ale výjimečné i v republikovém měřítku.

Obavy, že rozviřování „slavkovské kauzy“ bude mít negativní dopad na pěstounství, mají i další odborníci. „Podobné případy, týkající se podezření na týrání či zneužívání, mohou dokonce i odradit případné zájemce o přijetí opuštěného dítěte,“ naznačili ve svém prohlášení pracovníci Sdružení pěstounských rodin se sídlem v Brně.

„Pěstounská péče je velikou zátěží pro celý rodinný systém. V případě, že dojde k nějakému problému, neměla by se rodina zdráhat obrátit na odborníka,“ zdůraznila Julija Křivská ze sdružení. Rodiny se totiž často setkávají s problémy, s jakými by se u vlastních potomků nesetkaly. „Ty děti mají otupělé vnímání. Nezastávám se tělesných trestů, vůbec ne. Ale pětkrát se něco řekne, a žádná reakce. Občas dojde i na tu facku,“ přiznali se pěstouni v anonymní anketě.

Nyní je v Jihomoravském kraji 480 pěstounských rodin. Dětí navržených pro náhradní rodinnou péči bylo vloni 94. Rodinu našlo 42 z nich, z toho 13 se ujali pěstouni.