Informovali o tom představitelé ÚPN, který dokumentuje zločiny komunistického a fašistického režimu na Slovensku.
"Činnost agentů spočívala v jeho ovlivňování (Dubčeka), odrazování ho od spolupráce s osobami vyloučenými z komunistické strany po roce 1968, ale například také i v odrazování ho od sepsání pamětí," uvedl pracovník dokumentační sekce ústavu Jerguš Sivoš. S StB podle něj spolupracovalo mnoho lidí, kteří se s Dubčekem setkávali.
Ze zveřejněných údajů vyplývá, že na Dubčeka byl nasazen například sochař Teodor Baník. Člověk téhož jména byl podle mnoha článků na internetu dlouholetým Dubčekovým přítelem. V seznamu lidí, kteří údajně na získávání informací od Dubčeka pracovali, figuruje i jméno bývalého vysokého komunistického funkcionáře Františka Barbírka.
Dubček byl jako tehdejší první tajemník komunistické strany jednou z vůdčích postav demokratizačního procesu v bývalém Československu, který zastavil vpád vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Ze strany byl později vyloučen a za normalizace pracoval jako dělník a technický úředník. Žil v ústraní a pod trvalým dohledem StB. Do vrcholné politiky se vrátil až po listopadu 1989, kdy stanul v čele federálního parlamentu. V roce 1992 zemřel ve věku nedožitých jednasedmdesáti let po automobilové nehodě.
Svazky všech 29 osob skartovali
Záznamy v registračních protokolech o agentech, kteří byli mimo jiné nasazeni i na Dubčeka, však byly podle ÚPN po pádě komunismu zfalšovány. Ze spolupracovníků se tak na papíře staly například pronásledované osoby. ÚPN zjistil 29 případů pozměňování evidenčních záznamů.
Svazky o všech 29 osobách byly zároveň po sametové revoluci skartovány. ÚPN odhalil jejich činnost, a tedy i jejich zařazení mezi agenty StB, na základě studia jiných dokumentů, které v minulosti vedla tajná policie. Mimo to se po roce 1989 podle Sivoše zničilo i dalších 13 svazků tajných spolupracovníků kontrarozvědky, v těchto případech se ale údaje prý nepozměňovaly.
