Václav Klaus se v konfliktu jasně postavil na stranu Ruska, když do MF Dnes napsal, že „v zodpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a fatální“. S tím ovšem Topolánek zásadně nesouhlasí.
„Mně u vyjádření Václava Klause chybí samozřejmě dimenze ruského podílu na celém tom konfliktu. Já nesdílím jeho názor,“ uvedl včera premiér.
A nabídl vlastní vysvětlení příčiny konfliktu. „Já se domnívám, že Saakašvili (gruzínský prezident, který konflikt rozpoutal útokem na Jižní Osetii - pozn. red.) se nechal vyprovokovat, ta akce byla předem připravená,“ uvedl Topolánek.
Provokacemi ji podle něj mělo „připravit“ Rusko. „Vladimir Putin takto ukázal, kdo dnes vládne Rusku,“ míní premiér, který invazi do Jižní Osetie a Abcházie opět přirovnal ke vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968.
Z postoje převážné většiny členů české vlády včetně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a premiéra Topolánka se zdá být zřejmé, že stanovisko k rusko-gruzínskému konfliktu, které má dnes vláda oficiálně učinit, by mělo vyznít na podporu Gruzie. Bez ohledu na Klausův opačný postoj. „Prezident z ústavy není odpovědný. V tomto smyslu to beru spíš jako komplikaci směrem k dalším zemím,“ poznamenal v narážce na Klausovy výroky Topolánek. „Česká exekutiva je sjednocená, za zahraniční politiku je odpovědný ministr zahraničí a vláda jako kolektivní těleso,“ dodal, aby nebylo pochyb.
Na čem přesně se dnes Topolánkův kabinet usnese, není úplně jasné. Mohlo by jít jak o pomoc finanční, tak o účast českých mírových sil v zemi.
První variantu včera v Bruselu nastínil ministr zahraničí Schwarzenberg. Ten dnes hodlá vládě navrhnout, aby na pomoc Gruzii vyčlenila 150 milionů korun. Podle něj by Gruzínci mohli peníze používat v následujících třech letech. Například na rekonstrukci poničené infrastruktury. O možném působení českých jednotek v zemi zase hovořil Topolánek. Podle něj ovšem za předpokladu, že by to bylo v rámci mnohonárodnostních mírových sil.
Vláda se k podpoře Gruzie zřejmě kloní i proto, že jejím obsazením Rusko ohrožuje českou „strategickoenergetickou bezpečnost“. Přes Gruzii totiž vede z Východu jediný ropovod, který nejde zároveň přes Rusko.
„Mně u vyjádření Václava Klause chybí samozřejmě dimenze ruského podílu na celém tom konfliktu. Já nesdílím jeho názor,“ uvedl včera premiér.
A nabídl vlastní vysvětlení příčiny konfliktu. „Já se domnívám, že Saakašvili (gruzínský prezident, který konflikt rozpoutal útokem na Jižní Osetii - pozn. red.) se nechal vyprovokovat, ta akce byla předem připravená,“ uvedl Topolánek.
Provokacemi ji podle něj mělo „připravit“ Rusko. „Vladimir Putin takto ukázal, kdo dnes vládne Rusku,“ míní premiér, který invazi do Jižní Osetie a Abcházie opět přirovnal ke vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968.
Z postoje převážné většiny členů české vlády včetně ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a premiéra Topolánka se zdá být zřejmé, že stanovisko k rusko-gruzínskému konfliktu, které má dnes vláda oficiálně učinit, by mělo vyznít na podporu Gruzie. Bez ohledu na Klausův opačný postoj. „Prezident z ústavy není odpovědný. V tomto smyslu to beru spíš jako komplikaci směrem k dalším zemím,“ poznamenal v narážce na Klausovy výroky Topolánek. „Česká exekutiva je sjednocená, za zahraniční politiku je odpovědný ministr zahraničí a vláda jako kolektivní těleso,“ dodal, aby nebylo pochyb.
Na čem přesně se dnes Topolánkův kabinet usnese, není úplně jasné. Mohlo by jít jak o pomoc finanční, tak o účast českých mírových sil v zemi.
První variantu včera v Bruselu nastínil ministr zahraničí Schwarzenberg. Ten dnes hodlá vládě navrhnout, aby na pomoc Gruzii vyčlenila 150 milionů korun. Podle něj by Gruzínci mohli peníze používat v následujících třech letech. Například na rekonstrukci poničené infrastruktury. O možném působení českých jednotek v zemi zase hovořil Topolánek. Podle něj ovšem za předpokladu, že by to bylo v rámci mnohonárodnostních mírových sil.
Vláda se k podpoře Gruzie zřejmě kloní i proto, že jejím obsazením Rusko ohrožuje českou „strategickoenergetickou bezpečnost“. Přes Gruzii totiž vede z Východu jediný ropovod, který nejde zároveň přes Rusko.
