Kvůli odporu obcí proti základně vznikla před rokem Liga starostů proti radaru, která nyní sdružuje zástupce bezmála čtyř desítek obcí na pomezí středních a západních Čech.
"Liga vznikla jako reakce na to, že loni začali vystupovat představitelé některých obcí a řekli, že jsou pro radar. Nemluvili ale za většinu," připomněl vznik ligy jeden z jejích protagonistů, příbramský starosta Josef Řihák (ČSSD).
Ačkoliv nyní liga zdánlivě nepodniká žádné akce, rozhodně prý nezanikla, nepřipojují se k ní ale ani další obce. K původním víc než třem desítkám zakladatelů se přidali jen jednotlivci. Členové ligy se s občanskými sdruženími a iniciativami podílejí na protestech proti radaru. "Spoluorganizujeme besedy, pochody, protesty," vyjmenoval Řihák.
Také podle dalšího známého odpůrce radaru z řad brdských starostů - Jana Neorala (nez.) z Trokavce - liga nestagnuje, ale podílí se na řadě akcí. "Rozhodně jsme nezakrněli a náš vztek zůstává stále stejný. Lidé jsou spíš nazlobenější. Lidé si nepředstavovali, že vláda bude na občany tak kašlat," tvrdí Neoral.
Peníze na rozvoj Brd byla podle Řiháka i dalších starostů snaha vlády obce uplatit. "Já neznám jediného starostu, který by odmítl peníze na opravu chodníků, kanalizace, protože ty obce v okolí jsou na tom špatně. Na druhou stranu neznám ani jednoho starostu z ligy, kam mají přijít peníze, který by změnil názor a řekl, že je pro radar," uvedl Řihák.
Starostové dotčených obcí většinou říkají, že nevědí o žádných státních penězích, které by do Brd už dorazily. Podle náměstka ministra financí a předsedy Komise pro rozvoj Brdska Ivana Fuksy (ODS) už bylo ve čtyřech případech vyplaceno přes 1,38 milionu korun, vždy na zpracování projektové dokumentace. "Z naší strany jsme schopni uvolňovat daleko větší objemy finančních prostředků, ovšem obce předkládají svoje projekty velmi pomalu, takže nám nezbývá než čekat na jejich zpracované projekty a na jejich faktury," uvedl Fuksa, dřívější příbramský starosta.
Nejvíce peněz na projekty získal zatím Rožmitál pod Třemšínem. Na rekonstrukce a dokončení kanalizace ve městě a v osadě Voltuš získala radnice na zpracování projektů přes 1,2 milionu Kč. "Trvalo to pár měsíců, ale peníze na dokumentaci dorazily. Teď doufáme, že uspějeme u fondů EU," poznamenal starosta Josef Vondrášek (KSČM). Dalších víc než 270.000 korun obdržel Čížkov na projekty na opravy rybníků, hráze a odbahnění.
Zatím jen projekty
Obce ale většinou zatím zpracovávají projekty. Pro malé obce jsou tak drahé, že potřebují dotaci i na jejich tvorbu. S projekty se pak budou stejně jako všechny jiné obce ucházet o dotace a granty, "brdské" peníze jim mají pomoci při nutném spolufinancování staveb.
Například Skořice na Rokycansku podle starosty Miloslava Suchého (nez.) teprve chtějí vyhlásit výběrové řízení na zpracování projektu rekonstrukce vodovodu za 11,5 milionu Kč. Teprve pak bude obec žádat o granty.
"Nemáme zatím ani korunu, přestože z obcí jsme možná nejdál. Já jsem měl po dvouletém snažení už hotový projekt na vodovod," uvedl Neoral. Peníze se pokouší získat z dotace ministerstva zemědělství a přiznává, že úředníci vedou naprosto korektní a efektivní jednání.
Ministerstvo ale s vládními sliby podpory nespojuje, neboť se uchází o dotaci z programu, jako kterákoliv jiná obec v ČR. Starosta věří tomu, že na vodovod za 10,5 milionu se mu podaří na ministerstvu získat kolem osmi milionů. Zbytek bude muset pomoci spolufinacovat stát z "brdských peněz" a zhruba na 200.000 korun by mohl vyjít podíl obce, plánuje Neoral.
