„Není žádné hrdinství provokovat, natáčet si vyučujícího na mobil a pak se ho snažit zesměšnit na internetu. A je zbabělost napadat slabší spolužáky, nebo dokonce mladší děti,“ říká v proslovu Liška.
Podle jeho slov je totiž nejdůležitější to, aby všichni chodili rádi do školy. „Pokud je však pro některé z vás tou radostí snaha škodit a ubližovat druhým, měla by mít škola v záloze obranný mechanismus, díky němuž vás smích přejde,“ dodává ministr.
Další slovo, které Liška v proslovu několikrát opakuje, je tolerance. Tu zmiňuje v souvislosti s faktem, že v českých školách studuje stále víc dětí ze zahraničí. Upozorňuje na to, že přestože tyto děti mluví s rodiči jiným jazykem než se svými kamarády, jsou jen zdánlivě jiné.
„Dost možná jsou takoví kluci a holky i ve vaší škole nebo ve vaší třídě. Chci je touto cestou pozdravit. A nebudu jim přát, aby se ,u nás‘ cítili jako doma. Není žádné ,u nás‘, protože oni už tady doma jsou,“ vysvětluje Liška.
Ministr Ondřej Liška ale nezapomíná „tradičně“ ani na prvňáčky. Těm přeje, aby si našli spoustu nových kamarádů, ale hlavně, aby se jim ve škole líbilo. „Nejdůležitější ale je, abyste do školy chodili rádi. Protože pak se vám všechno bude dařit mnohem lépe,“ říká ministr.
Liška se drží „šablony“ i tím, že zmiňuje nějakého českého „velikána“. Zatímco jeho předchůdkyně Dana Kuchtová si do svého projevu před rokem vybrala prezidenta T. G. Masaryka, současný ministr mluví o pedagogovi a vychovateli Přemyslu Pitterovi.
Ten v Praze založil „Útulek mládeže“, ve kterém byly vychovávány děti, bez ohledu na svůj původ. Podle slov ministra byl Pitter dlouhá léta neprávem opomíjen. „Přitom svou činností naplňoval Masarykovy představ,“ říká Liška.
