„Nevadí mi to, ale pro mne by bylo mnohem praktičtější, kdyby si ředitelka řekla o peníze navíc. Teď budu muset jezdit po obchodech, kupovat věci a pak je zase odvézt do školky,“ řekl jeden z rodičů, který si však nepřál uvést své jméno.
Rodič tak kromě pěti set korun školného na měsíc zaplatil dalších téměř osm set za hygienické a papírnické potřeby. Dalších téměř pět set korun na rok dal do fondu přátel školky. Jen první měsíc tak tuto rodinu vyšla docházka jejich dítěte do mateřinky na necelé dva tisíce korun.
Školky: Rodiče nenutíme
Placení v „naturáliích“ za děti ve školkách ale není ničím neobvyklým. Naopak. Je to praxe, která se v mateřinkách odehrává stále častěji. A přiznávají to kolikrát i samotné školky.
„Dělají to tak skoro všude. Nejčastěji po rodičích chceme pomoci s hygienickými potřebami a pomůckami pro předškoláky,“ řekla ředitelka brněnské mateřské školy Alena Haluzová.
Většina ředitelek však jedním dechem dodává, že rodiče k ničemu nenutí a je jen na nich, zda chtějí pomoci. „Rodiče nám dodávají různé věci. Od kusů látek, klubíček vlny až po tonery do tiskárny,“ popsala ředitelka pražské mateřské školy Srdíčko Radana Mikšová. Jejich školka si prý o pomoc rodičům neříká. „Nás se ptají sami,“ dodala.
Důvod, proč si mateřinky říkají rodičům o pomoc, je jednoduchý. Trápí je nedostatek finančních prostředků. Školné, které rodiče za děti platí ve všech ročnících, kromě toho posledního, je v každém zařízení jiné. Jeho výši si určuje vedení mateřinky samo, většinou se však pohybuje mezi 300 až 700 korunami za měsíc. S vyšší částkou by už školka mohla mít problém a nemusela by naplnit všechny třídy.
„Obecně platí, že celkové finanční prostředky získané z úhrad od rodičů mohou činit maximálně padesát procent neinvestičních nákladů hrazených zřizovatelem v předchozím kalendářním roce,“ vysvětlila Helena Müllerová z ministerstva školství.
Další peníze, takzvané normativy, dostávají mateřinky od zřizovatele. Tyto peníze jsou určené na platy učitelů, odvody a na ostatní neinvestiční výdaje.
Jenomže vedení školek přiznává, že jim tyto peníze nestačí. Změnit by se to mohlo, pokud by začal platit návrh ministerstva školství, který počítá se znovuzpoplatněním posledního roku ve školce. Právě předškoláci je totiž stojí nejvíce peněz.
„Nyní máme čtyřicet předškoláků. Kvůli tomu, že neplatí školné, přicházíme za rok zhruba o čtvrt milionu korun. A to už je hodně peněz,“ popsala ředitelka školky Srdíčko Radana Mikšová.
Většina školek proto placení v posledním ročníku vítá. Podle ředitelů není důvod, aby neplatily poplatky děti plošně. Výjimky by měly platit jen pro sociálně slabé rodiny. S tím počítá i ministerstvo. „Ředitel školky bude moci i po schválení návrhu novely školského zákona v odůvodněných případech úplatu snížit či rodiče od placení úplně osvobodit,“ dodala Müllerová.
Rodič tak kromě pěti set korun školného na měsíc zaplatil dalších téměř osm set za hygienické a papírnické potřeby. Dalších téměř pět set korun na rok dal do fondu přátel školky. Jen první měsíc tak tuto rodinu vyšla docházka jejich dítěte do mateřinky na necelé dva tisíce korun.
Školky: Rodiče nenutíme
Placení v „naturáliích“ za děti ve školkách ale není ničím neobvyklým. Naopak. Je to praxe, která se v mateřinkách odehrává stále častěji. A přiznávají to kolikrát i samotné školky.
„Dělají to tak skoro všude. Nejčastěji po rodičích chceme pomoci s hygienickými potřebami a pomůckami pro předškoláky,“ řekla ředitelka brněnské mateřské školy Alena Haluzová.
Většina ředitelek však jedním dechem dodává, že rodiče k ničemu nenutí a je jen na nich, zda chtějí pomoci. „Rodiče nám dodávají různé věci. Od kusů látek, klubíček vlny až po tonery do tiskárny,“ popsala ředitelka pražské mateřské školy Srdíčko Radana Mikšová. Jejich školka si prý o pomoc rodičům neříká. „Nás se ptají sami,“ dodala.
Důvod, proč si mateřinky říkají rodičům o pomoc, je jednoduchý. Trápí je nedostatek finančních prostředků. Školné, které rodiče za děti platí ve všech ročnících, kromě toho posledního, je v každém zařízení jiné. Jeho výši si určuje vedení mateřinky samo, většinou se však pohybuje mezi 300 až 700 korunami za měsíc. S vyšší částkou by už školka mohla mít problém a nemusela by naplnit všechny třídy.
„Obecně platí, že celkové finanční prostředky získané z úhrad od rodičů mohou činit maximálně padesát procent neinvestičních nákladů hrazených zřizovatelem v předchozím kalendářním roce,“ vysvětlila Helena Müllerová z ministerstva školství.
Další peníze, takzvané normativy, dostávají mateřinky od zřizovatele. Tyto peníze jsou určené na platy učitelů, odvody a na ostatní neinvestiční výdaje.
Jenomže vedení školek přiznává, že jim tyto peníze nestačí. Změnit by se to mohlo, pokud by začal platit návrh ministerstva školství, který počítá se znovuzpoplatněním posledního roku ve školce. Právě předškoláci je totiž stojí nejvíce peněz.
„Nyní máme čtyřicet předškoláků. Kvůli tomu, že neplatí školné, přicházíme za rok zhruba o čtvrt milionu korun. A to už je hodně peněz,“ popsala ředitelka školky Srdíčko Radana Mikšová.
Většina školek proto placení v posledním ročníku vítá. Podle ředitelů není důvod, aby neplatily poplatky děti plošně. Výjimky by měly platit jen pro sociálně slabé rodiny. S tím počítá i ministerstvo. „Ředitel školky bude moci i po schválení návrhu novely školského zákona v odůvodněných případech úplatu snížit či rodiče od placení úplně osvobodit,“ dodala Müllerová.
