Lidovky.cz

GMO bavlna chrání své okolí

Česko

  9:10
Bavlna s uměle vnesenými geny na ochranu před škůdci snižuje množství škůdců hmyzu na okolních polích.

Bavlník foto: Reprofoto

Housenky můry černopásky bavlníkové si nevybírají. Kromě bavlníku, na kterém dokážou napáchat obrovské škody, se s chutí zahryznou i do kukuřice, obilovin, bramboru, slunečnice nebo lukovin. Chutnají jim i listy zeleniny a nezastaví se ani před okrasnými květinami.

U nás nevyvolávají housenky černopásky rozsáhlé kalamity. Čína zažila počátkem 90. let hned několik masových invazí tohoto škůdce. Zemědělci je nedokázali udržet pod kontrolou ani plošným nasazením vysoce toxických insekticidů. Během postřiků se otrávily tisíce vesničanů.

Od roku 1997 jsou čínské bavlníkové plantáže proti housenkám černopásky odolné. Pěstuje se na nich geneticky upravený bavlník, který si podle genu vypůjčeného z bakterie Bacillus thuringiensis vyrábí tzv. Bt-toxin. Ten působí specificky jen na housenky motýlů, jež se pokusí na bavlníku napást. Jiným druhům hmyzu, například včelám nebo broukům, Bt-toxin neškodí. Stejně je neškodný i pro ostatní živočichy včetně člověka.

Čínští vědci shrnuli 10 let zkušeností s pěstováním geneticky upraveného bavlníku odolného vůči housenkám černopásky a zjistili, že ochranný efekt sahá daleko za hranice bavlníkových plantáží.

Tým vedený entomologem Kong-Ming Wuem z Ústavu pro ochranu rostlin Čínské akademie věd sledoval výskyt černopásky bavlníkové od roku 1992. Celkem vědci hodnotili postižení škůdcem na 3 milionech hektarů plantáží s geneticky upraveným bavlníkem a na 22 milionech hektarů geneticky neupravených plodin, jež černopáska napadá.

Výsledky zveřejněné časopisem Science dokazují, že pěstování geneticky modifikovaného bavlníku produkujícího Bt-toxin vedlo ke snížení výskytu černopásky nejen na bavlníkových plantážích, ale i v porostech okolních plodin, které nejsou přímo chráněny cíleným zásahem do dědičné informace.

Čínští vědci provedli pokus, ve kterém pěstovali po deset let vedle sebe geneticky upravený a neupravený bavlník. Ani jeden porost nebyl stříkán insekticidem. Množství vajíček, která nakladly samičky na bavlník, se u obou typů rostlin nelišilo.

Propastný byl rozdíl v množství housenek. Geneticky upravený bavlník jich hostil zanedbatelné množství. Klasický bavlník byl housenkami obsypán. To naznačuje, jakým mechanismem geneticky modifikovaný bavlník chrání jiné plodiny.
 
V příhodném klimatu severní Číny stihne černopáska během jediného roku hned čtyři generace. První vyrůstá na obilí, které není chráněné genetickou modifikací. Generace samiček vyrostlá na obilných polích klade většinu vajíček na bavlník. Geneticky modifikované rostliny jsou pro škůdce slepá ulička, ze které už další generace můr na jiné plodiny „nepřestoupí“. Tím je úroda chráněna. Důležité je, že ani po deseti letech se na čínských bavlníkových plantážích neobjevily černopásky, jež by si vůči Bt-toxinům geneticky modifikovaných rostlin vyvinuly odolnost.

Čína vsází při zajištění obživy pro 1,3 miliardy obyvatel na geneticky modifikované zemědělské plodiny stále více. Nedávno schválila čínská vláda výzkumný program, v němž se vynaloží na vývoj a zavádění geneticky modifikovaných zemědělských plodin 3,5 miliardy dolarů. Čínští zemědělci si hodně slibují například od pěstování geneticky modifikované rýže.

____________________

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.