Lidovky.cz

Vystaví i sud orlických vrahů

Česko

  8:11
PRAHA - Sud, který použili „orličtí vrazi“, nebo námořní mina ze dna Vranovské přehrady. To by měla být největší lákadla výstavy „Kriminalistika proti zločinu“, kterou dnes v Praze slavnostně zahájí vedení policie a ministerstva vnitra.

Sud-rakev z případu orlických vražd je jedním z exponátů výstavy. foto: ČTK

Výstava v Muzeu Policie ČR v ulici Ke Karlovu má připomenout padesátileté výročí Kriminalistického ústavu Praha. Špičkové znalecké a expertní pracoviště bylo založeno 12. prosince 1958. Výstavu je možné navštívit od zítřka až do června příštího roku.

„Kořeny kriminalistického bádání v Česku ale sahají samozřejmě ještě hlouběji. Vznik moderní kriminalistiky je připisován do období Rakouska-Uherska, kdy byla vydána první příručka pro vyšetřující soudce, jež zaznamenala a shrnula vědní poznatky bádání té doby,“ říká současný ředitel Kriminalistického ústavu Emil Vančo.

Novodobé dějiny a začátky úspěchů českých vědců na poli kriminalistiky spadají do druhé poloviny 40. let minulého století. Tehdy vznikly v rámci nové Kriminální ústředny technický a identifikační odbor. „První z nich zahrnoval mechanoskopii, balistickou expertizu a fotografickou dokumentaci. Druhý se zabýval daktyloskopickou registrací a později byl rozšířen o biologickou laboratoř a další vědní obory, včetně písmoznalectví,“ říká Vančo.
 Náplní práce pracovníků ústavu se staly výjezdy k nejzávažnějším trestným činům, zajišťování stop a zjišťování příčin událostí.

„Samozřejmě musíme věci návazně zkoumat i v rámci znalecké činnosti a podílet se i na výzkumu využití nových technologií pro expertizy,“ vysvětluje pracovník ústavu Pavel Kolář.

Nové poznatky z praxe jsou už více než padesát let vydávány v Kriminalistickém sborníku, který patří k nejdéle vycházejícím publikacím svého druhu v Evropě. Podle Koláře Česko jako jedna z prvních tří zemí na přelomu 90. let minulého století například kooperovalo na speciálních skupinách pro potírání počítačové kriminality. „Vývoj se sice velmi zrychluje, ale i dnes se můžeme srovnávat s celou řadou jiných evropských zemí,“ říká Kolář.

A jaké další úspěchy za sebou pracovníci kriminalistického ústavu mají? Je jich dlouhá řada. Lze připomenout například vytipování zaměstnání „Spartakiádního vraha“ Jiřího Straky. Expertizy tehdy v šatech obětí objevily drobné kovové částice. Straka tehdy skutečně jako učeň pracoval s obráběcími stroji.

Autoři:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.