Zahraniční politika Česka se podle Macka stále více mění ve vnitropolitický problém. "Příčinou jsou aktivity prezidenta republiky na tomto poli," tvrdí lidovecký politik.
Macek připomněl, že Klaus oproti postoji západních států podpořil Rusko v srpnovém konfliktu s Gruzií a "vysmívá se" snahám čelit globálním změnám klimatu, což označuje za klíčový bod agendy nejen Evropské unie, ale i nového prezidenta USA Baracka Obamy.
Jádrem sporu mezi vládou a prezidentem je podle Macka postoj k lisabonské smlouvě, která má reformovat fungování rozšířené EU. Zatímco kabinet Mirka Topolánka ji schválil, Klaus ji odmítá, neboť podle prezidenta přenáší příliš pravomocí členských států do Bruselu.
"Václav Klaus nejenom vládu nerespektuje, ale vede proti této smlouvě aktivní, celoevropskou kampaň se zničujícími důsledky pro postavení naši země. To vše nás efektivně dostává do izolace v mezinárodním prostředí Západu," kritizuje hlavu státu Macek.
Za "bezprecedentní diplomatickou katastrofu" pak označuje nedávnou prezidentovu státní návštěvu Irska, při níž se setkal i s tamním vůdcem odpůrců lisabonské smlouvy Declanem Ganleym. Některá Klausova vyjádření v hostitelské zemi vyvolala ostrou kritiku irských vládních představitelů.
"To vše způsobuje, že náš prezident, který by měl otevírat dveře české diplomacii, není v mnoha zemích vítaný," vyvozuje z toho místopředseda lidovců a připomíná, že Klaus za šest let v úřadě prezidenta nedostal pozvání k oficiální státní návštěvě významných států jako USA, Velké Británie, Francie Německa či Itálie.
"To vše má za výsledek jediné. Po 19 letech od sametové revoluce nesměřujeme do centra evropského politického dění, ale na jeho okraj," míní Macek.
Jelikož podle ústavy za zahraniční politiku Česka odpovídá vláda, je podle něj na ní, aby proti "destruktivním aktivitám Václava Klause v zahraniční politice zasáhla". Pokud se k tomu Mirek Topolánek rozhodne, může podle Macka počítat s podporou koaličních partnerů a demokratické opozice. "Pokud ne, čekají české předsednictví EU, českou vládní koalici i celou naši zemi těžké časy," varuje.
Macek připomněl, že Klaus oproti postoji západních států podpořil Rusko v srpnovém konfliktu s Gruzií a "vysmívá se" snahám čelit globálním změnám klimatu, což označuje za klíčový bod agendy nejen Evropské unie, ale i nového prezidenta USA Baracka Obamy.
Jádrem sporu mezi vládou a prezidentem je podle Macka postoj k lisabonské smlouvě, která má reformovat fungování rozšířené EU. Zatímco kabinet Mirka Topolánka ji schválil, Klaus ji odmítá, neboť podle prezidenta přenáší příliš pravomocí členských států do Bruselu.
"Václav Klaus nejenom vládu nerespektuje, ale vede proti této smlouvě aktivní, celoevropskou kampaň se zničujícími důsledky pro postavení naši země. To vše nás efektivně dostává do izolace v mezinárodním prostředí Západu," kritizuje hlavu státu Macek.
Za "bezprecedentní diplomatickou katastrofu" pak označuje nedávnou prezidentovu státní návštěvu Irska, při níž se setkal i s tamním vůdcem odpůrců lisabonské smlouvy Declanem Ganleym. Některá Klausova vyjádření v hostitelské zemi vyvolala ostrou kritiku irských vládních představitelů.
"To vše způsobuje, že náš prezident, který by měl otevírat dveře české diplomacii, není v mnoha zemích vítaný," vyvozuje z toho místopředseda lidovců a připomíná, že Klaus za šest let v úřadě prezidenta nedostal pozvání k oficiální státní návštěvě významných států jako USA, Velké Británie, Francie Německa či Itálie.
"To vše má za výsledek jediné. Po 19 letech od sametové revoluce nesměřujeme do centra evropského politického dění, ale na jeho okraj," míní Macek.
Jelikož podle ústavy za zahraniční politiku Česka odpovídá vláda, je podle něj na ní, aby proti "destruktivním aktivitám Václava Klause v zahraniční politice zasáhla". Pokud se k tomu Mirek Topolánek rozhodne, může podle Macka počítat s podporou koaličních partnerů a demokratické opozice. "Pokud ne, čekají české předsednictví EU, českou vládní koalici i celou naši zemi těžké časy," varuje.
