"Ostatní ustanovení této novely jsou mnohem důležitější ze systémového hlediska než tady toto jedno konkrétní," uvedl ministr s tím, že se na tomto postupu dohodl se zástupci poslaneckých klubů. Zachování současného stavu pak v hlasování podpořilo 114 ze 176 přítomných poslanců. Celá novela, která má mimo jiné umožnit zachování malotřídek a upravuje pravidla pro financování škol a hodnocení žáků a studentů, posléze získala ve sněmovně ještě mnohem vyšší podporu.
Rodiče nyní platí za první dva ročníky školky, přičemž výše měsíčního poplatku je na rozhodnutí zřizovatele, obvykle obcí, a většinou se pohybuje v řádu stokorun. Hrazení posledního ročníku bylo zrušeno v roce 2005.
Ministerstvo školství tak chtělo do školek přivést i děti z rodin s nízkými příjmy. Liška původně navrhoval zpoplatnění všech ročníků školky s tím, že cíl předchozího ministerstva splněn nebyl, naopak vzrostl počet dětí s odkladem povinné školní docházky.
Pro zpoplatnění byl navzdory dohodě předseda školského výboru Walter Bartoš (ODS). Již dříve argumentoval tím, že zřizovatelé na zajištění posledního ročníku školky nedostávají žádné peníze, a proto musejí zdražovat poplatky za návštěvu nižších ročníků. Lepší podle Bartoše je, když například obce odpouštějí sociálně slabším rodičům poplatky za docházku dětí do školky.
"Dětí, které nastoupí do základní školy takzvaně o rok dříve, se bezplatné vzdělávání netýká. Naopak děti, kterým je povolen odklad povinné školní docházky, mají bezplatné celkem dva ročníky," podotkl Bartoš. Podle něj jde o diskriminaci nadaných dětí.
O zrušení bezplatnosti posledního ročníku mateřských škol se zasazovali především poslanci ČSSD a KSČM.
Proti zpoplatnění posledního ročníku mateřských škol se v říjnovém průzkumu agentury Median vyslovily více než dvě třetiny lidí, pro byla zhruba pětina. Zpoplatnění odmítly hlavně lidé ve věku 25 až 34 let, více než polovina odpůrců ale byla i v dalších věkových kategoriích.