Lidovky.cz

Dlužnice: Už mohu spát

Česko

  9:24
PRAHA - Loni 2. ledna požádala Lucie Vrbková jako vůbec první Češka o osobní bankrot. O třináct dní později soud její návrh na oddlužení schválil a od dubna sedmatřicetiletá Ostravanka začala odevzdávat většinu výplaty na pokrytí svého třičtvrtěmilionového dluhu. „Pro mne a dvě dcery mi měsíčně zbývá nezabavitelné minimum 8300 korun plus alimenty na mladší dceru. Je to těžké, ale jednoznačně bych do toho šla znovu. Pro klidné spaní je to k nezaplacení,“ říká Vrbková.

Když jsem o přišla o práci, neměla jsem na splácení úvěrů
Požádat o osobní bankrot umožnil Čechům právě před rokem nový insolvenční zákon. Podle statistik ministerstva spravedlnosti dosud požádalo o oddlužení  1611 lidí a skoro šesti stovkám z nich soud oddlužení povolil. 432 z těchto dlužníků věřitelé schválili splátkový kalendář, třináct čeká exekuce majetku, o osudu dalších ještě rozhodnuto není.

Princip osobních bankrotů, které fungují v řadě evropských i mimoevropských zemí, je jednoduchý. Pro beznadějně zadlužené může být osobní bankrot šancí, jak se zbavit dluhů. Stačí jen pět let žít na životním minimu výměnou za to, že stačí splatit pouhých 30 procent dluhů. Vydělat by měli i věřitelé. 30 procent sice nevypadá kdovíjak skvěle, podle údajů Světové banky ale čeští věřitelé v minulých letech získávali v konkurzním řízení jen zhruba pětinu svých pohledávek.

Vrbková je typickým příkladem člověka, kterému může osobní bankrot pomoci. Je zvyklá pracovat, má v opavské pobočce spořitelny slušně placené místo, umí jednat s úřady a hlavně má, a to i podle hodnocení insolvenčního správce, dostatečnou sebekázeň, díky které je zatím schopná pravidelně splácet.

Pro Vrbkovou také nebylo motivací splatit jen 30 procent závazků. „V mém případě šlo o to, konsolidovat dluhy a zastavit nabíhání úroků. Počítám, že splatím 100 procent částky, a to již zhruba za tři roky,“ říká. O svých zkušenostech Vrbková loni v srpnu v rámci projektu Finanční gramotnost vydala knihu.

Její dluhy mají kořeny v daleké minulosti. „Na začátku mi zůstaly dluhy po manželovi, který pil. Když jsem se osamostatnila, našla jsem si dobře placenou práci a žila podle toho. O práci jsem pak ale přišla a nebyla schopná úvěry splácet,“ popisuje počátky svých potíží. „Beru to jako šanci na nový začátek, o který nechci přijít.“
Jak plyne ze statistik ministerstva, řada lidí tak dobře jako Vrbková nepochodila a jejich případy se vlečou. „Ze začátku dlužníci dělali mnoho formálních chyb. Od soudů ale víme, že nyní je vadných podání daleko méně,“ tvrdí mluvčí resortu Zuzana Steinerová.

Ministerstvo je podle ní s fungováním insolvenčního zákona spokojené, podle Steinerové přesto není vyloučené, že během letoška navrhne úpravu některých paragrafů. V minulosti se mluvilo třeba o prodloužení některých lhůt, jejichž krátkost ztrpčovala dlužníkům život.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.