Lidovky.cz

Schwarzenbergové mají šanci na navrácení hrobky

Česko

  13:05
BRNO - Ústavní soud (ÚS) otevřel Alžbětě Pezoldové cestu ke znovuzískání rodinné hrobky Schwarzenbergů v Domaníně u Třeboně. Je to první úspěch v jejích dlouholetých snahách o navrácení majetku hlubocké větve rodu. Senát se zpravodajkou Eliškou Wagnerovou dnes zrušil rozsudky, jejichž prostřednictvím soudy odmítly hrobku vydat.

Alžběta Pezoldová. foto: Lidové noviny

Kauzu musí znovu řešit Okresní soud v Jindřichově Hradci. Hlavním argumentem nálezu je porušení práva na ochranu rodinného života.

Dnešní rozhodnutí je průlomové, ale nejspíš nebude mít zásadní dopad na ostatní spory, v nichž si Pezoldová nárokuje další nemovitosti včetně zámků a paláců v hodnotě mnoha miliard korun. Hrobka je totiž nemovitostí zvláštního charakteru. "Stavba hrobky je místem, na které se vztahuje pietní ochrana, která je součástí práva na rodinný život," řekla Wagnerová.

Pezoldová se dnešního jednání nezúčastnila. Její syn Georg Phillip von Pezold rozhodnutí označil za obrovský úspěch. "Je to pro nás úžasný den, první úspěch po 16 letech," řekl novinářům. Podle právníka Pezoldové Jana Dáni je dnešní nález prvním krokem na cestě ke znovuzískání alespoň části majetku hlubockých Schwarzenbergů.

Stát majetek zabavil neoprávněně
Druhá větev Schwarzenbergů, jež bývá označována jako orlická, získala majetek už dříve zpět. Nejznámějším představitelem orlického majorátu je nynější ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Stížnost ve sporu o hrobku byla spojena s návrhem na zrušení či vyslovení neplatnosti zákona z roku 1947, takzvaného lex Schwarzenberg, na jehož základě hlubocká větev rodu přišla o všechen majetek. Tento návrh dnes soudci odmítli, a to v podstatě z formálních důvodů.

Dáňa chce vyvolat nová jednání o zákonu. "Schwarzenbergové se provinili pouze tím, že vlastnili majetek. Krádež zůstává krádeží třeba i po 60 letech," řekl Dáňa.

Zástupci Národního památkového ústavu a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚSZVM) dnes i v minulosti tvrdili, že Schwarzenberská hrobka sice sloužila k pohřbívání, ale v podstatě měla spíše charakter chrámu. Proto prý není majetkem osobní povahy. Hlavní součástí novogotické stavby z 19. století je kaple, v níž se také dříve konaly bohoslužby pro farníky. Pohřebiště se nachází v kryptě pod stavbou.

Ústavní soud ale dospěl k závěru, že primárním účelem stavby je pohřbívání.

"Motivem k vystavění hrobky byl nedostatek hrobových míst v přilehlém kostele, kde byli členové rodu dříve pohřbíváni. Jejím účelem bylo vytvoření nového, dobovým předpisům odpovídajícího místa k ukládání ostatků členů rodiny," uvedla Wagnerová. Právní zástupkyně památkářů ani ÚZSVM nechtěly dnešní nález komentovat.

Pomůže rozsudek i v dalších sporech?
Areál Schwarzenberské hrobky tvoří kromě hlavní kaple také fara a přibližně 16 pozemků, na nichž leží volně přístupné zahrady a přírodní park. Podle Ústavního soudu se právo na pietní ochranu vztahuje pouze na hrobku a pozemek přímo pod ní.

Tento názor musí při novém projednávání zohlednit soud v Jindřichově Hradci. "Lze skutečně předpokládat, že soud bude z tohoto názoru vycházet," připustil Dáňa. Pezoldová by tak nezískala okolní pozemky s parkem.

Ačkoliv dnešní rozhodnutí nemá přímý dopad na desítky dalších žalob podaných Pezoldovou, její právníci se budou snažit nález maximálně využít.

Podle Dáni patrně podají další žaloby, v nichž se budou domáhat vydání inventáře nemovitostí a osobních věcí zabavených Schwarzenbergům.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.