Lidovky.cz

Chybí mi zprávy z domova

Česko

  22:09
PRAHA - V říjnu 1968 sklízel tehdy dvacetiletý Jan Palach ve Francii hroznové víno. Psal odtud domů matce. Z Francie také zřejmě pochází jeho vůbec nejpozdnější fotografie.

Jan Palach - LN mají k dispozici patrně poslední Palachovu fotografii před tragickým činem. foto: Anna Skoumalová, koláž LN Šimon

Francouzská vesnice Santenay proslula pěstováním skvělého burgundského vína. Pochází odtud ovšem také zřejmě vůbec poslední známá fotografie Jana Palacha.

Dosud nikdy nezveřejněný snímek poskytla LN jeho autorka - ilustrátorka Anna Skoumalová. S Palachem se jednadvacetiletá studentka seznámila - ještě pod dívčím jménem Hadačová - v říjnu 1968 na brigádě ve Francii. „Ke zveřejnění mě přimělo čtyřicáté výročí smrti Jana Palacha. Přišlo mi škoda, aby fotografie ležela u mě doma,“ říká.

Sklizeň hroznů přilákala do Santenay kromě Palacha a Skoumalové ještě dvě další české studentky -Miloslavu Horákovou a Marii Hanušovou. Fotografie je obě zachytila, jak sedí na santenayské návsi vedle Palacha. Snímek, fotografovaný Skoumalové Yashicou, vznikl v říjnu 1968, přesnější datum se již zřejmě zjistit nepodaří.

Novější Palachovy snímky existují, pravděpodobně všechny ale vznikly až po 16. lednu, kdy se na Václavském náměstí zapálil. „Osobně jsem se s pozdější Palachovou fotografií, která by byla pořízena před jeho činem, ještě nesetkal,“ míní Jakub Jareš, jeden z tvůrců nedávno vyšlého sborníku - Jan Palach ’69. Palach odjel do Francie 1. října 1968, když mu brigádu u vinaře Adriena Bellanda domluvil jeho kamarád Hubert Bystřičan. Podle Bellandových údajů u něj Palach pracoval celkem deset dní. Pak odjel stopem domů a československé hranice na základě hlášení Krajského odboru pasů a víz v Ústí nad Labem znovu překročil 19. října. U Bellanda byl zjevně spokojený. „Krom Čechů jsou zde i francouzští studenti. Vztahy mezi námi jsou dobré. Strava je výborná a tak nestrádám. Chybí mi pouze styk a zprávy z domova,“ psal své matce v dopise, který je dnes uložen v archivu Jiřího (bratr Jana) Palacha.

Ve stejném listě Palach narazil i na trvající okupaci Československa: „Prý Rusové nechají na hranicích 100 000 vojáků, to se dalo čekat.“ Také podle vzpomínek Skoumalové spolu s Palachem hovořili o sovětské okupaci. Palach prý ale o tomto tématu mluvil věcně a absolutně nezavdával podezření, že by se měl již zanedlouho na protest proti invazi upálit.

To ostatně potvrdil i Belland, který po Palachově smrti řekl francouzskému týdeníku Paris Match, že se s českým brigádníkem domlouval i na příští rok. „Než mě opustil, požádal, zdali by se mohl vrátit znovu v roce 1969, což jsem s povděkem přijal, jelikož jsem byl s jeho prací velmi spokojen,“ nechal se slyšet Belland. Vyjádření francouzského vinaře pak převzal i československý tisk.

Po návratu z Francie zbývaly dvacetiletému Palachovi přesně tři měsíce života. 16. ledna v půl třetí odpoledne se na Václavském náměstí polil benzinem a zapálil. Tři dny poté svým zraněním podlehl.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.