Představitelé dopravního podniku připomínají, že boj s technologií, kterou před jeho zánikem navrhli v pražském ČKD, se jim vyplatí. „Každá z tramvají tehdy stála přibližně 25 milionů korun. Náklady na zprovoznění tohoto vozu nepřesáhly pět milionů, zatímco nová srovnatelná tramvaj teď stojí asi padesát až šedesát milionů,“ řekl včera LN technický ředitel dopravního podniku Rudolf John.
Dopravní podnik musel od drážního úřadu získat takzvanou homologaci, kterou jinak vyřizuje výrobce. To se ČKD před lety nepodařilo, kdyby mu ale tehdy dopravní podnik vozy vrátil, neměl by je ani peníze.
A tak sám řešil systém brzd i jiné technologie.
Tramvaj Žofinka, jak ji v dopravním podniku pojmenovali, může vyjet do ulic hned v následujících dnech. A navázat na loňský zkušební provoz, při němž musela cestující vozit 90 dnů bez poruch. Navíc podle ní může začít firma opravovat i zbývající tři tramvaje RT6N1, které vlastní. „Problém je v tom, že za ta léta se dostala každá do rozdílného stavu,“ připomíná provozní ředitel Jiří Valníček. Podstoupily totiž různé opravy, z těch odstavených brali mechanici součástky na náhradní díly. V dílnách říkají, že se staly obětí kanibalismu - jejich části posloužily jinde. Na jedné začnou mechanici pracovat ještě letos, o zbývajících je nutné rozhodnout.
Důležité bude také to, jak se k problému postaví pražský dopravní podnik. Ten má totiž čtyři tramvaje stejného typu, snahy o jejich zprovoznění ale už vzdal. Mohl by je prodat do Brna, ale zatím se nerozhodl a nestanovil ani jejich cenu. „Jsem si schopen představit, že z těch zbývajících sedmi vozů sestavíme několik funkčních,“ dodal John.
Vedení města fakt, že se podařilo alespoň jednu tramvaj znovu zprovoznit, vítá. „Kdyby se to podařilo i u těch dalších a jezdily by bez problémů, určitě by byla možnost převzít vozy stejného typu z Prahy a zprovoznit je také. Využít je by bylo jistě levnější než kupovat nové,“ míní náměstek primátora Ladislav Macek.
Tramvaje RT6N1 se v ulicích objevovaly opakovaně, většinou však jen při testech. Většinu času prostály ve vozovnách. Podobnou zkušenost mají v Praze a zbývajících deset tramvají tohoto typu jezdí v polské Poznani jen proto, že tam sídlí i výrobce tramvají zajišťující jejich soustavné opravy.
Nyní v Brně jezdí tři stovky tramvají zhruba dvou desítek typů a podtypů. Brno má tak nejpestřejší vozový park v republice.
Dopravní podnik musel od drážního úřadu získat takzvanou homologaci, kterou jinak vyřizuje výrobce. To se ČKD před lety nepodařilo, kdyby mu ale tehdy dopravní podnik vozy vrátil, neměl by je ani peníze.
A tak sám řešil systém brzd i jiné technologie.
Tramvaj Žofinka, jak ji v dopravním podniku pojmenovali, může vyjet do ulic hned v následujících dnech. A navázat na loňský zkušební provoz, při němž musela cestující vozit 90 dnů bez poruch. Navíc podle ní může začít firma opravovat i zbývající tři tramvaje RT6N1, které vlastní. „Problém je v tom, že za ta léta se dostala každá do rozdílného stavu,“ připomíná provozní ředitel Jiří Valníček. Podstoupily totiž různé opravy, z těch odstavených brali mechanici součástky na náhradní díly. V dílnách říkají, že se staly obětí kanibalismu - jejich části posloužily jinde. Na jedné začnou mechanici pracovat ještě letos, o zbývajících je nutné rozhodnout.
Důležité bude také to, jak se k problému postaví pražský dopravní podnik. Ten má totiž čtyři tramvaje stejného typu, snahy o jejich zprovoznění ale už vzdal. Mohl by je prodat do Brna, ale zatím se nerozhodl a nestanovil ani jejich cenu. „Jsem si schopen představit, že z těch zbývajících sedmi vozů sestavíme několik funkčních,“ dodal John.
Vedení města fakt, že se podařilo alespoň jednu tramvaj znovu zprovoznit, vítá. „Kdyby se to podařilo i u těch dalších a jezdily by bez problémů, určitě by byla možnost převzít vozy stejného typu z Prahy a zprovoznit je také. Využít je by bylo jistě levnější než kupovat nové,“ míní náměstek primátora Ladislav Macek.
Tramvaje RT6N1 se v ulicích objevovaly opakovaně, většinou však jen při testech. Většinu času prostály ve vozovnách. Podobnou zkušenost mají v Praze a zbývajících deset tramvají tohoto typu jezdí v polské Poznani jen proto, že tam sídlí i výrobce tramvají zajišťující jejich soustavné opravy.
Nyní v Brně jezdí tři stovky tramvají zhruba dvou desítek typů a podtypů. Brno má tak nejpestřejší vozový park v republice.