LN: Michal Horáček o vás říká, že jste homo politicus, prožíváte politiku, chcete v ní být, rajcuje vás to. Rajcuje vás politika?
Má velkou pravdu. Je to velmi chytrý kluk a zná mě dobře. Mě to rajcuje. Jsem sice v první řadě muzikant, ale politika mi nedá spát. Došlo mi to, když jsem skončil u Václava Havla. Najednou jsem se přistihl, že celé noci koukám na jednání parlamentu. Myslím, že jsem byl jediný občan v tomhle státě.
LN: Říkal jste si „Já bych tam chtěl být“?
Ne, to ani náhodou. Naopak jsem tam nechtěl být. Vždy jsem si kladl vyšší mety. Říkal jsem si: „Poslancem jsem už byl, to už nechci. Když tak ministr.“ Ale v duši mi jelo, že se to stejně nikdy nemůže stát. A když teď nabídka přišla, sice jsem trochu váhal, ale když jsem si prošel agendu lidských práv, byl jsem úplně nadšený. Co bod, to nějaká dobrá věc.
LN: Když vám zelení nabízeli kandidaturu do Senátu, taky jste váhal. A dal jste si podmínku – že prioritou pro vás bude bigbeat.
No! A tuhle drzou podmínku jsem si dal i teď v případě ministra. Ale už ne tak, že to bude mou prioritou. A dal jsem si ještě jednu drzou podmínku – že nevstoupím do Strany zelených. Prostě v době předsednictví EU hrát nebudu. Je tady tolik práce a já si nemůžu odskakovat někam na koncerty.
LN: Takže jste rušil koncerty?
My jsme naštěstí tak jako tak měli v plánu začít koncertovat až v červnu. To mi teda vyšlo úplně skvěle! Během léta bych rád jel na festivaly a na podzim budeme koncertovat. Před volbami do Poslanecké sněmovny už bude trošku jiná situace...
LN: Nebudete hrát v předvolební kampani zelených?
To jsem odmítal už v minulosti. Já bych ještě zahrál, ale naši muzikanti to nemají rádi. Takové jakoby politické posluhování... Ale je fakt, že vedení SZ se ke mně chová férově... Asi bych nenašel moc argumentů proto, že je z trucovitosti odmítnu. Jeden koncert před volbami do sněmovny bych pro ně klidně i zahrál. Uvidí se.
LN: Horáček odmítá jít do politiky. Vadí mu prý každý parta, k té je už blízko k partaji... Jak se cítíte v partě Mirka Topolánka?
Sám jsem vám tu otázku chtěl navrhnout! Vláda pro mě je veliké překvapení. Ministři pracují za pět lidí. To je tak neuvěřitelný objem práce, že se člověku zatmívá před očima! Při prvním nárazu máte pocit, že musíte okamžitě utéct. A k tomu jsem narazil na až dojemně přátelský přístup ze strany ministrů. Očekával jsem, že se budou chovat spíš povýšeně... Ale oni sami přicházejí s návrhy, jak pomoci. Tak například hned při prvním zasedání vlády ke mně přišel Kalousek a zabředl se mnou v problému Hodonína a Letů, že prý by mi třeba pomohl... A k dnešnímu dni se dá říct, že jsme se s Kalouskem domluvili na spolupráci ve věci Hodonína.
LN: Domluvili jste se, že na Lety nejsou peníze, ne?
Právě že ne, to je novinářská kachna. Sotva jsme to domluvili, už ke mně přišel Gandalovič a otevřel Lety. A to všechno na první vládě! Varoval mě, že to bude drahé, sedm set, osm set milionů... A odhadli jsme to na ztrátu čtyř set pracovních míst, která jsou vázána na kombinát v Letech. Včera jsme nad tím s Gandalovičem seděli večer dvě hodiny. Výsledkem je, že on mi zas pomůže s Lety. Ale ani jeden z těchto případů nechci prozrazovat.
LN: Naznačte.
Hodonín bych chtěl řešit jako mezinárodní informační centrum holokaustu. Lidé tam budou přijíždět třeba na pár dnů a studovat to...
| Pokračování rozhovoru s novým ministrem Michaelem Kocábem si přečtěte v sobotním vydání deníku |
