Papežovo rozhodnutí označuje za „krásné gesto milosrdenství“ a chválí i snahu překonat rozkol v církvi, vadí mu ovšem neuváženost, se kterou Vatikán ke zrušení exkomunikace přistoupil. Na svém webu www.kardinal.cz Vlk píše o „neudržitelném způsobu uskutečnění tohoto gesta milosrdenství“ a dodává: „Dělá to dojem, že Vatikán bral příliš na lehkou váhu tento krok.“
Vlk v této souvislosti připomíná fakt, že po lefebvristech před snětím exkomunikace nikdo nechtěl, aby uznali závěry Druhého vatikánského koncilu (1962-1965), po kterém se od katolické církve odštěpili. Hlava českých katolíků rovněž píše, že s kardinálem Waltrem Kasperem, který má na starosti vztah Židů s Vatikánem, nebyl papežův krok vůbec konzultován, a dodává, že „zřejmě nikdo nevzal při tomto aktu v potaz názory biskupa Williamsona, které byly známé už daleko dříve“.
Kromě Vatikánu ovšem Vlk tvrdě kritizuje i média a všechny ty, kteří papežovo rozhodnutí příliš zjednodušují. Vlkovi se nelíbí třeba titulky typu: „Papež omilostnil popíratele holokaustu“. Připomíná, že biskup Williamson nebyl exkomunikován kvůli svým politickým názorům a své nejnovější skandální antisemitské výroky o tom, že „neexistovaly plynové komory“, navíc pronesl ve švédské televizi až 21. ledna, tedy poté, co papež exkomunikaci ze schizmatiků sňal.
Lefebvristy zrodil na počátku 60. let Druhý vatikánský koncil, který zásadně zmodernizoval katolickou církev a přiblížil ji obyčejným lidem. Arcibiskup Marcel Lefebvre zde odmítl přijmout některé závěry koncilu, týkající se třeba liturgie, náboženské svobody nebo mezináboženského dialogu a ve švýcarském kantonu Valis založil vlastní kněžský seminář. Někteří z jeho tradicionalistických následovníků přitom zastávali podobně jako biskup Williamson neonacistické či antisemitské postoje. V roce 1988 pak Lefebvre vysvětil přes výslovný zákaz papeže Jana Pavla II. čtyři schizmatické biskupy. Pak následovala exkomunikace.
Williamsonovy výroky vzbudily nelibost v židovských řadách, kdy třeba hlavní rabinát v Izraeli pohrozil zmrazením dialogu s Vatikánem. Proti papežovu rozhodnutí ale vystoupili i někteří katoličtí biskupové - hlavně v Německu, ve Španělsku a ve Francii. Na Williamsonovy výroky reagoval i Vatikán, který biskupa antisemitu vyzval, aby se zřekl svých výroků, jinak ho nezačlení zpět do katolické církve.
Religionista a teolog Ivan Odilo Štampach míní, že postoj Vlka a dalších církevních hodnostářů je „velmi překvapivý, protože římskokatolická církev je tradičně vnímána jako přísně pyramidová struktura, kde nahoře je papež, který všemu velí a vše má pod dohledem“. Tento odpor proti Vatikánu považuje Štampach za „potěšující skutečnost“, která dokládá, že se církev brání „ústupu od reformního kurzu“.
