Máte padáka, jste „nesystemizačná“ Otázku běžné „každodenní“ šikany soud neřešil. Pravomocně však rozhodl, že výpověď ze srpna 2004, kterou tlak na ženu vyvrcholil, je neplatná, stejně jako předchozí odebrání osobního ohodnocení. „Jsem velmi ráda, že mi dal už druhý soud za pravdu. Je to důkaz, že říkám od začátku pravdu,“ řekla LN žena. Bubeníčkové navíc rozsudek otevřel možnost požádat o to, aby jí vězeňská služba za všechny uplynulé roky doplatila rozdíl mezi bývalým platem a důchodem.
Příběh se začal odvíjet v listopadu 2003, kdy Bubeníčková zjistila, že její podřízený Václav Kovařík falšuje faktury. Vedení věznice podle Bubeníčkové její upozornění nejdříve ignorovalo. „Ředitel nad tím mávl rukou, že prý šlo jen o tři stovky,“ vzpomíná žena. Když se ale ukázalo, že škoda jde do statisíců, obrátil se hněv vedení proti ní samé. Kovařík si totiž prý „byl velice blízký s náměstkem ředitele věznice“ Václavem Sislem.
|
Vadilo jim už to, že jsem žena LN Mluvíte o šikaně, můžete popsat, jak konkrétně vypadala? Byla to hlavspousta ně drobných věcí. Třeba pořád dokola inventury nebo výslechy vedené uvnitř vězeňské služby. Opakovaně mi nadřízení vytýkali, že jsem k ničemu, že špatně pracuji, že lžu, i když jsem věděla, že lžou oni. Zvali si mne třeba v den mých narozenin – bylo to deptání člověka arogancí. |
Události brzy nabraly spád. Dosud chválená Bubeníčková se najednou stala outsiderem a jedna výtka stíhala druhou. K šikaně se pak prý přidali i dosud loajální kolegové, kteří využili situaci. Výtky od vedení byly nejdříve ústní, pak i písemné. Aprávě jejich udělení umožnilo vedení věznice sebrat Bubeníčkové osobní ohodnocení a nakonec ji 30. srpna 2004 vyhodit z práce. Žena se kvůli tlaku zhroutila, rok prožila na neschopence a od té doby je v invalidním důchodu.
| Mobbing a bossing – šikana v práci | |||
| Mobbing (z angl. mob – smečka) je šikana na pracovišti. Jeho typickou podskupinou je bossing (boss – šéf), tedy šikana ze strany nadřízeného. Projevy bossingu jsou * Bagatelizace výkonů. * Ukládání úkolů, které neodpovídají schopnostem šikanovaného, přetěžování * Informační „embargo“ vůči postiženému. * Nadávky, urážky, výsměch. * Finanční postihy, výtky a v krajním případě výpověď. |
|||
Už v září 2007 Obvodní soud pro Prahu 4 uznal, že výpověď i odebrání osobního ohodnocení byly protizákonné. Vězeňská služba se ale odvolala a konečný verdikt proto musel vynést městský soud. Hlavním argumentem obou soudů byl fakt, že výtky, které předcházely propuštění, byly zcela „nekonkrétní“. Vedení totiž Bubeníčkovou nekritizovalo za nic určitého a jen opakovalo, že je „nedůrazná“ a vyznačuje se „nesystemizačností“. Což je slovo, které čeština ani při nejlepší vůli nezná.
Sisel, kterého Bubeníčková považuje za strůjce svého neštěstí, povýšil na ředitele věznice. Nehledě na rozsudek, jakékoliv pochybení odmítá – zvláštní vztahy s Kovaříkem prý neměl a ženy nediskriminuje. „Nebyl jsem v té době na takovém místě, abych mohl činit pracovněprávní úkony, nebyl jsem ředitel... Jestli je to šikana, podívejte se, já o tom nechci mluvit,“ míní Sisel.