Muž peníze žádal jako odškodné, například za ušlý plat a nižší penzi. České soudy jeho žáloby zamítly a jejich verdikty v únoru napodruhé potvrdil Nejvyšší soud (NS). Nárok je prý promlčený, vyplývá z elektronického archivu.
Když emigrant, jehož jméno NS nezveřejnil, přijel v prosinci 1973 na návštěvu do Československa, měl již australské občanství. Hned na letišti mu ale pasová služba odebrala cestovní doklady a do ciziny se již nesměl vrátit. Opuštění republiky totiž bylo hodnoceno jako trestný čin. V žalobě podané v roce 2000 muž vyčíslil ztráty, jež mu zásah komunistické policie způsobil.
Ztráta na příjmech, jichž mohl dosáhnout v Austrálii, prý činí 36 milionů korun. Ztráty na důchodu jsou údajně skoro 12,5 milionu. Dalších 40 milionů požadoval jako náhradu škody způsobené ztrátou práva na domov a svobodný pohyb. Na celkových 95 milionů navýšily sumu ještě úroky.
Okresní soud v Klatovech v roce 2003 žalobu zamítl. Soudci nárok hodnotili podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem. Uvedli, že muž nepředložil dostatek důkazů. "Žalobcem tvrzený nesprávný úřední postup považuje soud za prokázaný pouze v rovině obecné, odpovídající poměrům, které v roce 1973 panovaly v ČSSR, což nepostačuje k odpovědnosti státu za uplatněnou škodu," parafrázoval NS názor klatovského soudu.
Dále okresní soud uvedl, že v době podání žaloby byl nárok dávno promlčený.
Věc je podle soudu promlčená
Lhůta pro uplatnění nároku prý trvá tři roky od okamžiku, kdy se poškozený dozví o škodě, a nikoliv o její celkové výši. Podle klatovského soudu lhůta začala běžet hned v okamžiku, kdy muž přišel o pas. Krajský soud v Plzni verdikt potvrdil, nicméně Nejvyšší soud v roce 2006 rozhodnutí zrušil a nařídil pečlivější interpretaci lhůty.
Muž ale neuspěl ani napodruhé. Krajský soud v Plzni opět uvedl, že nárok je promlčený. V novém dovolání muž poukázal na protiprávnost komunistického režimu a na poměry před rokem 1989. "Protože žalobce nemohl před rokem 1990 žádný ze svých nároků uplatnit, nemohla začít běžet promlčecí doba," tvrdila obhajoba. NS ale tentokrát již verdikt potvrdil. Naznačil, že někdejší emigrant měl nárok uplatnit hned na počátku 90. let. Nyní projednávanou žalobu ale podal až v roce 2000 a předcházející žalobu o náhradu škody, jíž soudy taktéž nevyhověly, v roce 1996.
"I kdyby zákonná tříletá promlčecí doba běžela až od roku 1990, došlo by k promlčení jeho nároků v roce 1993, tedy hluboko před datem, kdy své nároky skutečně uplatnil," uvedl senát s předsedou Petrem Vojtkem v rozhodnutí, jež padlo v únoru bez veřejného jednání. Muž má nyní teoretickou možnost podat ústavní stížnost.