Jen málo institucí má tak známou adresu, že ji mnoho lidí zná zpaměti. Jednou z nejznámějších adres v republice je Vinohradská 12 – tradiční sídlo Českého rozhlasu. Uvnitř budovy rozhlasu by to ale v současné době možná nepoznali ani pamětníci. Stará funkcionalistická budova z roku 1933 totiž nyní prochází důkladnou rekonstrukcí. Po ní by podle informací LN měla vypadat přesně tak, jak ji projektoval architekt Bohuslav Sláma. A to včetně původních prvků, jakými jsou fasáda, vstupní hala, ale třeba i kliky u dveří.
Historická budova rozhlasu je jednou z nejstarších funkčních rozhlasových budov v Evropě. Zároveň je také zapsána jako historická památka. „Český rozhlas, tehdy nesoucí název Radiojournal, byl po britské BBC druhým rozhlasem v Evropě vůbec. Československo tedy bylo druhou zemí (ihned po Velké Británii), kde bylo zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání. Stalo se tak přesně 18. května 1923,“ říká mluvčí Českého rozhlasu René Zavoral.
Jezdí tu nejstarší výtah v republice
Unikátní je ale budova rozhlasu i jinými „drobnostmi“. Stále tu například jezdí nejstarší a dosud funkční výtah v českých zemích, takzvaný páternoster. Ten byl vyroben firmou Prokopec už v roce 1920. U vstupů do kabin zůstávají zachovány malé popelníčky.
Podobných výtahů je v Praze už jen pár, jeden je k vidění například na magistrátu. Po opravě rozhlasu propojením tří budov, tedy Vinohradské 12, studiového domu Římská 13 a budovy Římská 15, vznikne nejmodernější rozhlasový komplex v republice. Část z tohoto komplexu ale bude stále připomínat spíše muzeum. Zůstane tu totiž i obrovský archiv zvukových nahrávek, pro laika o poměrně nepředstavitelné kapacitě. Ta musí pojmout nejen digitální archivaci veškeré současné produkce, ale i archiv přibližně 12 milionů minut historických záznamů, což z něj činí vůbec nejstarší archiv zvukových nahrávek na evropském kontinentu.
Vůbec nejstarší z nich, pozdrav lorda Sullivana adresovaný Thomasi Alvu Edisonovi, pochází z roku 1888. Je tu ale také projev císaře Franze Josefa I. z první světové války, přetočený z fonografického Edisonova válečku. V archivu se stále udržuje stejná teplota a vlhkost. Může do něj jen několik zaměstnanců. Dokonce je přesně určeno, jak dlouho se v něm může člověk zdržovat. Část archivu je v digitální podobě přístupná ve studovně ČRo v Římské ulici. Využívají ji především studenti žurnalistiky. Stačí ale přijít, vyhledat příslušné téma a vyžádat si nahrávku. Tu si pak pustíte do sluchátek.
Některé stopy historie se však při rekonstrukci úplně ztratí. „Jde-li o poškození po střelách z 2. světové války a okupace, která bývala na fasádě vidět, ta byla překryta v průběhu let a je nyní těžké je dohledat. Proto již tato mementa nemohou být součástí nové fasády,“ vysvětlil Zavoral.
Na opravu historické budovy rozhlasu bylo vyčleněno 524 milionů korun. Už teď je ale tato částka o osmnáct milionů překročena.
Historická budova rozhlasu je jednou z nejstarších funkčních rozhlasových budov v Evropě. Zároveň je také zapsána jako historická památka. „Český rozhlas, tehdy nesoucí název Radiojournal, byl po britské BBC druhým rozhlasem v Evropě vůbec. Československo tedy bylo druhou zemí (ihned po Velké Británii), kde bylo zahájeno pravidelné rozhlasové vysílání. Stalo se tak přesně 18. května 1923,“ říká mluvčí Českého rozhlasu René Zavoral.
Jezdí tu nejstarší výtah v republice
Unikátní je ale budova rozhlasu i jinými „drobnostmi“. Stále tu například jezdí nejstarší a dosud funkční výtah v českých zemích, takzvaný páternoster. Ten byl vyroben firmou Prokopec už v roce 1920. U vstupů do kabin zůstávají zachovány malé popelníčky.
Podobných výtahů je v Praze už jen pár, jeden je k vidění například na magistrátu. Po opravě rozhlasu propojením tří budov, tedy Vinohradské 12, studiového domu Římská 13 a budovy Římská 15, vznikne nejmodernější rozhlasový komplex v republice. Část z tohoto komplexu ale bude stále připomínat spíše muzeum. Zůstane tu totiž i obrovský archiv zvukových nahrávek, pro laika o poměrně nepředstavitelné kapacitě. Ta musí pojmout nejen digitální archivaci veškeré současné produkce, ale i archiv přibližně 12 milionů minut historických záznamů, což z něj činí vůbec nejstarší archiv zvukových nahrávek na evropském kontinentu.
Vůbec nejstarší z nich, pozdrav lorda Sullivana adresovaný Thomasi Alvu Edisonovi, pochází z roku 1888. Je tu ale také projev císaře Franze Josefa I. z první světové války, přetočený z fonografického Edisonova válečku. V archivu se stále udržuje stejná teplota a vlhkost. Může do něj jen několik zaměstnanců. Dokonce je přesně určeno, jak dlouho se v něm může člověk zdržovat. Část archivu je v digitální podobě přístupná ve studovně ČRo v Římské ulici. Využívají ji především studenti žurnalistiky. Stačí ale přijít, vyhledat příslušné téma a vyžádat si nahrávku. Tu si pak pustíte do sluchátek.
Některé stopy historie se však při rekonstrukci úplně ztratí. „Jde-li o poškození po střelách z 2. světové války a okupace, která bývala na fasádě vidět, ta byla překryta v průběhu let a je nyní těžké je dohledat. Proto již tato mementa nemohou být součástí nové fasády,“ vysvětlil Zavoral.
Na opravu historické budovy rozhlasu bylo vyčleněno 524 milionů korun. Už teď je ale tato částka o osmnáct milionů překročena.
