„Vyloučen z výuky by žák mohl být i na jednu vyučovací hodinu, nejdéle pak na celý den. Vyloučení může být uděleno i opakovaně. V takovém případě by se do celého případu zapojili i sociální pracovníci, kteří by pracovali s celou rodinou,“ vysvětlil náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger. Podle jeho slov by se však muselo jednat o výjimečné, závažné nebo opakované či agresivní poruchy v chování žáka. Spolu se zavedením novinky by však ministerstvo chtělo dostat do škol i větší finanční prostředky, aby školy mohly odborné pedagogy a psychology zaplatit.
Anketa: Co řekli učitelé o chování žáků? |
* Žáci znají jen svá práva, ne povinnosti. |
Plán ministerstva podporuje i Asociace pedagogů základního školství, která podobné řešení sama navrhovala. Ta také udělala mezi pedagogy anketu, ze které vyplývá, že se chování žáků v posledních letech výrazně zhoršuje.
Samotní učitelé pak navrhují například, aby se snížila právní odpovědnost žáků na čtrnáct let nebo aby škola mohla mít možnost požádat o vyšetření problémového žáka bez souhlasu rodičů a umístit jej do zvláštní školy či výchovného ústavu. Učitelé totiž upozorňují na to, že rodiče nedají na doporučení školy a s dítětem k odborníkovi nejdou. A pokud ano, výsledky z vyšetření se na školu nedostanou.
Tyto možnosti však ministerstvo podporovat nechce. Za šťastné to nepovažují ani samotní dětští psychologové. „Při takovémto vyšetření je nutné, aby dítě spolupracovalo a aby spolupracoval i rodič. Dělat to bez jejich souhlasu považuji za riskantní,“ řekl dětský psycholog Václav Mertin.
Učitel jako veřejný činitel?
Připravovaná novela počítá nově i s tím, že by učitelé mohli žákům zabavovat nebezpečné předměty a telefony a žáky postihovat za natáčení učitelů na mobily – tzv. kyberšikanu. Ministerstvo chce školám pomoci i tím, že „vyrobí“ vzorovou podobu školního řádu tak, aby v nich byla pravidla právně v pořádku zakotvena. „Jde o to, aby ve školním řádu bylo například naprosto jasně omezeno používání telefonů a třeba počítačů. Chceme pomoci nastavit pravidla,“ dodal Kitzberger.
Učitelé a pedagogičtí pracovníci diskutují také nad tím, zda by učitelé neměli mít status veřejného činitele. Tím by byli chráněni nejen před případnými útoky žáků, ale i ze strany rodičů. „Takovýto model začne od příštího školního roku fungovat například na Slovensku. Uvidíme, jak se to osvědčí v praxi,“ řekl předseda asociace Jaroslav Štercl.
Výhodou pro učitele by bylo, že pokud by na ně žáci či rodiče byli agresivní, mohl by být jejich útok hodnocen jako trestný čin. Jakousi „nevýhodou“ by pak mohlo ale být, že by učitel mohl být například rodičem nařknut ze zneužití pravomoci veřejného činitele. I proto není české ministerstvo školství tomuto nápadu nakloněno.
Anketa o chování ve třídách ukázala, že zlobení není zdaleka jen doménou žáků na druhém stupni základních škol. „Překvapila nás i častá žádost ředitelů o pomoc, protože si se zhoršeným chováním dětí nevědí rady,“ dodal Štercl.