LN: Proč vystupujete na volebních mítincích komunistů? Je to jen pro peníze?
EVA: My jsme nevystupovali pro KSČM. Vystupovali jsme pro Vladimíra Remka, který kandiduje za nezávislé (kandiduje do europarlamentu za KSČM pozn. red.). Je to Vaškův kolega z bývalé práce. Takže pro pana Remka zpíval a hrál rád.
LN: Kdo vás oslovil?
EVA: Tohle vám nemusím říkat. Najala si nás nějaká agentura.
LN: Máte nějaké další nabídky od jiných politických stran?
EVA: Ne. S náma to je těžký. Máme dva roky dopředu plný kalendář. I kdyby nabídky přišly, tak by se velice těžko v měsíci našly volné dny. Jsme pořád někde rozlítaní.
LN: Kolik jste dostali za vystoupení pro pana Remka?
EVA: Pochválil nás. Zaplnili jsme náměstí. Byla tam příjemná atmosféra. S panem Remkem jsme se mohli vyfotit. Svítilo slunko, kvetly pampelišky, zelenaly se louky. Byl to hezký den.
VAŠEK: Já vám taky něco řeknu. Ti nejlepší z nás jsou v politických stranách a z nejlepších politických stran ti nejlepší vedou tuhle zem. Není důležité pranýřovat lidi, kteří jim hrají.
LN: Ptal jsem se na něco jiného...
VAŠEK: Všichni volíme ty nejlepší, kteří vládnou celé zemi. A když se pro ně něco udělá, tak je to skoro jako by někteří byli špatní. Všichni volíme ty nejlepší. To vždycky bylo.
LN: Koho volíte?
VAŠEK: No toho nejlepšího.
LN: Kdo je nejlepší?
VAŠEK: V každém je něco dobrého. Oni mají jiný přístup. Všem jde o člověka a o dělníka. Je to velká zodpovědnost vůči národu.
LN: Dobře, za kolik si vás lze najmout?
EVA: Naše cena je momentálně 35 tisíc. Pokud postavíte rozhovor na tom, že hrajem za 35 tisíc a ještě komunistům, tak mně vás bude strašně líto.
LN: Co jste dělali za minulého režimu?
EVA: Já jsem studovala na konzervatoři.
VAŠEK: Já jsem byl voják z povolání. Vystudoval jsem vojenskou vysokou školu. Za to se vůbec nestydím, dala mi hodně do života. S panem Remkem jsem sloužil u protivzdušné obrany. Chránili jsme vzdušný hranice, nebo jak se tomu tehdy říkalo. Já jsem byl takto vychovaný.
LN: Takže jste vůbec nedělal do muziky?
VAŠEK: Když přišla revoluce, tak jsem normálně pracoval jako všichni lidi. Pak jsem učil na vysoké škole.
LN: Co jste učil?
VAŠEK: Spojařinu. Dálkové spoje, radiové spoje, kódování. Do dnes z toho čerpám. Dělám si sám zvukařinu, dělám video.
LN: Vím, to bylo v nějakém rozhovoru...
VAŠEK: Tohle je můj koníček. Já si vlastně jenom hraji se zvukem a s obrazem. Od čtyřiceti jsem se učil počítače. Studoval jsem na elektronkách, takže v podstatě držím krok, aspoň při té rychlosti vědeckotechnické revoluce. Tedy jak se říká informatiky, abych nevypadal jak osel.
LN: Dočetl jsem se, že jste prý rozvedení...
VAŠEK: To jsou kecy. My jsme úplně normální rodina a máme na rozdíl od všech ostatních strašný štěstí, že jsme 24 hodin všichni tři pohromadě. Jsme šťastní a spokojení. Nemáme žádné ponorkové nemoci, jak se nás všichni ptají. Ráno vstanem, společně se nasnídáme. Sednem do auta a jedeme na výlet přes celou republiku. Tam zahrajeme dvě až tři hodiny lidem, Eva dostane kytku, sbalíme aparaturu, sednem do auta a jedeme jinam.
LN: Kočovný život...
VAŠEK: No kočovný. Je to zvláštní život, ale daleko lepší, než když jsem o půl páté čekal, jestli přijede vlak na nádraží v mínus dvaceti stupních. Pak jsem jel 50 kilometrů do Sokolnic do práce, tam jsem vystoupil, šel jsem tři kilometry pěšky a přišel na sedmou do práce. Pak mě pustili ve čtyři hodiny na vlak, tak jsem šel zase tři kilometry na nádraží, jel 50 kilometrů domů a šel 25 minut pěšky z nádraží do bytovky. Rodinu jsem viděl jen ráno. Když jsem odcházel, tak spali a když jsem přišel spali taky. To byl můj život.
LN: Jaké auto řídíte?
VAŠEK: Teď řídím mercedes Vitto. Je to vlastně nejlevnější dodávkové auto. Má rozměr, aby se tam vlezla aparatura pro 1200 lidí na zvučení, CD, kazet, DVD, oblečení na celý týden a máme tady DVD, takže si to můžeme prohlížet. Můžeme cestou dělat korektury výrobků, co my děláme. Mám tu ještě třiapůlmetrů dlouhý plátno, abych neotravoval pořadatele kvůli projekci. Jiný auto není, který by to zvládlo. Nový stojí 620 tisíc bez daně, takže to je super cena. Koupil jsem ho v Hradci Králové, takže mi dali ještě slevu a děláme jim reklamu.
