Funkční období dolní komory by těmito volbami skončilo. Normu, kterou předložili zástupci ODS, ČSSD a Strany zelených, by měli poslanci po projednání v ústavně-právním výboru schvalovat příští týden.
Návrh má vyřešit politickou krizi, do které se Česko dostalo vyslovením nedůvěry koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Koalice ani opozice nyní nemají šanci vytvořit politickou vládu se stabilní většinou ve sněmovně, jak uvedl šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek. Předloha vychází z dohody zástupců koaličních stran a ČSSD, podle níž má zemi dovést k předčasným volbám úřednický kabinet Jana Fischera.
Jednorázové zkrácení funkčního období sněmovny, které je terčem kritiky řady obránců ústavního pořádku, odmítli na rozdíl od lidoveckého ministra financí Miroslava Kalouska podpořit další představitelé KDU-ČSL, která od dohody odstoupila.
Neúspěšně prosazovali přednostní projednání senátní ústavní novely, která by mohla natrvalo usnadnit cestu k předčasným volbám v případě demise vlády a souhlasu většiny sněmovny.
Tuto novelu, která by musela být stejně jako ústavní zákon schválena třípětinovou většinou, odmítli hlavně sociální demokraté. Právě oni spolu s občanskými demokraty touto většinou v obou komorách parlamentu disponují.
"Nyní není doba pro zásadní zásahy do ústavy," prohlásil Paroubek s tím, že čas na to bude až po volbách. Zelení jsou podobně jako Kalousek ochotni podpořit obě ústavní změny.
"Pokud by byla šance na přijetí senátního zákona, samozřejmě bychom ho podpořili, aby to nebylo jen tímto jednorázovým aktem," řekl novinářům předseda poslanců Strany zelených Přemysl Rabas.
Bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková jednorázové řešení odmítly, naopak komunisté se postavili proti senátní novele; podle nich jde za hranice principů současné ústavy a ruší charakter parlamentní republiky, jak uvedl poslanec KSČM Stanislav Grospič. Naznačil naopak ochotu své strany pomoci schválit ústavní zákon.
