Taková je alespoň podstata návrhu, který předkládá Jihočeský kraj Evropské komisi a státům na dřívější hranici mezi komunistickým Východem a kapitalistickým Západem.
Dědictví minulosti Ani dvacet let po pádu komunismu v Evropě se příhraniční oblasti podél železné opony údajně nedokázaly vymanit z dědictví minulosti a nedosahují takové prosperity jako vnitrozemí.
„Příkop, který se v těchto oblastech vybudoval za čtyřicet let, nejde jenom přemostit, ten je potřeba zasypat. Máme zájem do těchto hospodářsky slabých oblastí, ať už na české straně, nebo na straně německé či rakouské, investovat prostředky. Aby tam lidé chtěli bydlet, nacházeli práci, aby tam byla dobrá dopravní obslužnost, která bude fungovat i přes hranice,“ tvrdí jihočeský hejtman Jiří Zimola. Strategie se netýká jen českoněmeckého a česko-rakouského příhraničí, ale i maďarsko-slovenské hranice, maďarsko-rakouské hranice či hranice Polska s Německem.
Podle Petra Šebka, ředitele Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu, jde v podstatě o to, že území podél bývalé železné opony by se stalo oblastí jakéhosi zvláštního určení, do které by investovaly ve větší míře jak sousedící státy, tak Evropská unie. A to i poté, co v roce 2013 skončí programovací období, ve kterém Česko jako nový stát EU mohlo na svůj regionální rozvoj čerpat desítky miliard z EU. „V těchto oblastech však stále chybí důležité komunikace, dopravní spojení, je tam malá hustota obyvatelstva a málo práce,“ tvrdí Šebek.
Jihočeský kraj už informoval o svém návrhu, údajně s příznivým ohlasem, všechny dotčené regiony států podél železné opony. Zároveň představil svůj návrh zástupcům bruselské administrativy na konferenci 20/5 Years after, která se koná od neděle do úterý v Táboře. Ta se zabývá 20. výročím pádu železné opony a pátým výročím rozšíření EU.
Dědictví minulosti Ani dvacet let po pádu komunismu v Evropě se příhraniční oblasti podél železné opony údajně nedokázaly vymanit z dědictví minulosti a nedosahují takové prosperity jako vnitrozemí.
„Příkop, který se v těchto oblastech vybudoval za čtyřicet let, nejde jenom přemostit, ten je potřeba zasypat. Máme zájem do těchto hospodářsky slabých oblastí, ať už na české straně, nebo na straně německé či rakouské, investovat prostředky. Aby tam lidé chtěli bydlet, nacházeli práci, aby tam byla dobrá dopravní obslužnost, která bude fungovat i přes hranice,“ tvrdí jihočeský hejtman Jiří Zimola. Strategie se netýká jen českoněmeckého a česko-rakouského příhraničí, ale i maďarsko-slovenské hranice, maďarsko-rakouské hranice či hranice Polska s Německem.
Podle Petra Šebka, ředitele Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu, jde v podstatě o to, že území podél bývalé železné opony by se stalo oblastí jakéhosi zvláštního určení, do které by investovaly ve větší míře jak sousedící státy, tak Evropská unie. A to i poté, co v roce 2013 skončí programovací období, ve kterém Česko jako nový stát EU mohlo na svůj regionální rozvoj čerpat desítky miliard z EU. „V těchto oblastech však stále chybí důležité komunikace, dopravní spojení, je tam malá hustota obyvatelstva a málo práce,“ tvrdí Šebek.
Jihočeský kraj už informoval o svém návrhu, údajně s příznivým ohlasem, všechny dotčené regiony států podél železné opony. Zároveň představil svůj návrh zástupcům bruselské administrativy na konferenci 20/5 Years after, která se koná od neděle do úterý v Táboře. Ta se zabývá 20. výročím pádu železné opony a pátým výročím rozšíření EU.