Důvodů je několik. Školy, které pořádají přijímací zkoušky, se totiž nedívají jen na výsledky testů. Důležité a vysoce bodované jsou například i studijní výsledky na základní škole v osmé a deváté třídě. Takže, zatímco Anna chodila do normální průměrné základní školy, David chodil na víceleté gymnázium. A protože víceleté školy jsou většinou mnohem těžší než normální základní školy, měl David na vysvědčení horší známky než Anna. Dívka však za své školní výsledky dostala při přijímací zkoušce sedmnáct bodů z možných třiceti, David žádný.
A právě bodováním studijních výsledků může dojít k „nespravedlnosti“. A to i když žák nechodí právě na víceleté gymnázium. Mezi samotnými základními školami jsou totiž velké rozdíly. To znamená, že všechna vysvědčení se samými jedničkami nejsou srovnatelná. „Loni jsme bez přijímacích zkoušek přijímali jenom žáky se samými jedničkami. Dohromady jich bylo jedenáct. Jenomže tři z nich jsou dost průměrnými studenty,“ popsal svou zkušenost zástupce ředitele Lepařova gymnázia v Jičíně Jaroslav Šolc.
Nyní proto musí dělat přijímací zkoušky všichni zájemci o studium na této škole. „Ani skvělé vysvědčení není zárukou, že jde opravdu o kvalitního žáka. Parametry a kritéria ohodnocování jsou na každé škole jiné a vysvědčení nejsou srovnatelná,“ dodal s tím, že existují skvělé, průměrné i podprůměrné základní školy.
Kromě vysvědčení tak ředitelé středních škol „obodovávají“ i další aktivity uchazečů. „Přihlížíme také k účasti ve školních a vyšších kolech olympiád a soutěží. Body dostávají žáci i za dobré umístění v nich,“ vysvětlil ředitel gymnázia Roudnice nad Labem Miloslav Mann. Body dostanou žáci i za jazykové dovednosti. Jenomže i tady můžou někde „narazit“.
Například Anna dostala deset bodů za to, že absolvovala rozšířenou výuku jazyků. David ji sice absolvoval také, nicméně na víceletém gymnáziu, kde je to samozřejmostí. Dostal sice deset bodů za to, že chodil právě na výběrovou školu. Ve výsledku to ale znamená, že při zkouškách „prodělal“. Minimálně o deset bodů.
Není zkouška jako zkouška
PRAHA -
Anna a David. Oběma je patnáct let a oba se hlásili na stejné pražské gymnázium. U přijímacích zkoušek vyplňovali test obecných studijních předpokladů. Mezi výsledkem jejich testu, který se uchazeči o středoškolské studium dozvídají v těchto dnech, byl minimální bodový rozdíl. Přesto: Anna skončila sto šestá, Adam na třístém místě. Jak je možné, že děti se stejnými studijními předpoklady zaujaly tak rozdílné pořadí?