Jak volby dopadnou, Sládek netuší. „To si netroufám odhadnout, vzhledem k tomu, že parlamentní banda pěti a pár jejich přisluhovačů jsou v televizi každý den,“ říká. Na přímou otázku, jestli s volebním úspěchem coby jednička kandidátky SPR-RSČ počítá alespoň on, ovšem odpovídá: „V to doufám.“
Pokud by Sládek uspěl, kolegové europoslanci to s ním rozhodně nebudou mít lehké. „Omezit pravomoce Evropské komise a postupně připravit zánik Evropské unie jako takové,“ popisuje své volební krédo politik. Jeho dalšími prioritami je, jak plyne z předvolebních spotů strany, obnovení trestu smrti, „odebrání sociálních dávek a přídavků na děti cikánům“ či „radikální omezení přistěhovalců“.
Z protiromského programu "naprosto neslevil"
Sládek velmi nelibě nese popularitu ultrapravicových hnutí - Dělnické a Národní strany. „Ať už se to jmenuje DS nebo NS, tak to jsou neslušné výrazy. Proč, když od nás opsali program, proč je proti nám uplatňována informační blokáda, kdežto těmto pochybným skupinám se dává neuvěřitelný prostor?“ ptá se Sládek. Na vině je podle něj systém, který si chce vytvořit záminku pro omezení svobody slova. „Kde by ty nuly byly, kdyby nebyly každý den v televizi,“ dodává.
Řada ultrapravičáků zase Sládkovi vyčítá, že jejich věc zdiskreditoval skandály kolem financování republikánů. Za ně byl Sládek dokonce nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu. Městský soud v Praze ovšem rozsudek zrušil a případ se vleče dodnes.
Z radikálního protiromského programu Sládek podle svých slov „naprosto neslevil“. Pronárodně orientovaní voliči si proto prý mohou vybrat, „jestli chtějí originál s inteligencí, nápady a vtipem, nebo nějakou upatlanou kopii“. Odborníci ale míní, že voliči letos osmapadesátiletého politika opět zarmoutí, a jeho straně předpovídají volební propadák. Uspět podle nich naopak může s neonacismem koketující Dělnická strana.
Pokud by Sládek uspěl, kolegové europoslanci to s ním rozhodně nebudou mít lehké. „Omezit pravomoce Evropské komise a postupně připravit zánik Evropské unie jako takové,“ popisuje své volební krédo politik. Jeho dalšími prioritami je, jak plyne z předvolebních spotů strany, obnovení trestu smrti, „odebrání sociálních dávek a přídavků na děti cikánům“ či „radikální omezení přistěhovalců“.
Z protiromského programu "naprosto neslevil"
Sládek velmi nelibě nese popularitu ultrapravicových hnutí - Dělnické a Národní strany. „Ať už se to jmenuje DS nebo NS, tak to jsou neslušné výrazy. Proč, když od nás opsali program, proč je proti nám uplatňována informační blokáda, kdežto těmto pochybným skupinám se dává neuvěřitelný prostor?“ ptá se Sládek. Na vině je podle něj systém, který si chce vytvořit záminku pro omezení svobody slova. „Kde by ty nuly byly, kdyby nebyly každý den v televizi,“ dodává.
Řada ultrapravičáků zase Sládkovi vyčítá, že jejich věc zdiskreditoval skandály kolem financování republikánů. Za ně byl Sládek dokonce nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu. Městský soud v Praze ovšem rozsudek zrušil a případ se vleče dodnes.
Z radikálního protiromského programu Sládek podle svých slov „naprosto neslevil“. Pronárodně orientovaní voliči si proto prý mohou vybrat, „jestli chtějí originál s inteligencí, nápady a vtipem, nebo nějakou upatlanou kopii“. Odborníci ale míní, že voliči letos osmapadesátiletého politika opět zarmoutí, a jeho straně předpovídají volební propadák. Uspět podle nich naopak může s neonacismem koketující Dělnická strana.
