Hlava státu tak reagovala na návrh zákona o odškodnění českých občanů, kteří museli kolem druhé světové války zanechat svůj majetek na území Zakarpatské Rusi.
Zákon schválila sněmovna, nyní ho projedná Senát.
"Jako spornou vidím celou myšlenku snažit se dnes, po téměř 70 letech, formou restitucí a odškodňování z prostředků současných daňových poplatníků napravovat křivdy, které běh dějin, a obzvláště v tak historicky a politicky citlivé oblasti, jako je naše, působil našim předkům," uvedl Klaus. "Já osobně nejsem příznivcem, aby se omezené veřejné prostředky používaly v dnešní situaci podobným způsobem," napsal prezident.
Klaus reagoval na dopis, který mu zaslala Dagmar Lazarová. Ta podle něho upozorňovala na to, že v návrhu se jako o oprávněných osobách pro odškodnění hovoří pouze o přímých dědicích - manželech a dětech.
Poukazovala na to, že přímých dědiců dnes žije minimum, a proto vyloučení dalších nepřímých dědiců považuje za křivdu, uvedl Klaus.
Poznamenal, že sice této argumentaci rozumí, má pro ni částečně i pochopení, ale podstata problému leží podle něj v něčem jiném. "Nikdy jsem nezastával myšlenku, že si lze za současné peníze koupit nějaké lepší dějiny, nebo alespoň jejich fiktivní verzi," tvrdí Klaus.
Podle předlohy o odškodnění lidí by oprávněný žadatel mohl získat nejvýše dva miliony korun. Proti zákonu se postavil bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož se v dobré vůli odstranit křivdu prohloubí nespravedlnost. Podle informací ze sněmovny by mohlo mít nárok na kompenzaci asi 400 lidí, což by pro stát byl výdaj 800 milionů korun.
Přihlásit o peníze by se mohli dosud žijící postižení nebo jejich manželé, manželky a děti do roku 2012.
Návrh se týká lidí, kteří museli někdejší Podkarpatskou Rus, součást prvorepublikového Československa, opustit po jejím zabrání maďarskou armádou v letech 1938 a 1939 nebo po odstoupení území Sovětskému svazu v roce 1945. Majetek sice po válce dostali formálně nazpět, kvůli předání území Sovětskému svazu 29. června 1945 jej ale nestihli převzít. Nárok mají mít i lidé, kteří se ke svým nemovitostem na sovětském území nemohli vrátit. Ti předpokládali, že budou odškodněni podle mezinárodních smluv, to se však nestalo.
Klaus uvádí, že v historii země, hlavně ve 20. století, přicházely o majetek miliony jejích občanů. "Jen na menší část z nich se vztahovaly restituční zákony, které vyvolaly na druhé straně ohromný pocit křivdy u těch, jichž se netýkaly," doplnil.