Fokoláre nemá u lidovců co dělat

LN Před týdnem jste opustil lidovce s tím, že jdou doleva. Je to trvalý trend?

Je to zkratka, ale budiž – ano, domnívám se, že to je dlouhodobý trend. Že členská základna a její funkcionáři mnohem víc tíhnou k rovnostářství, je zřejmé už několik let, přestože program KDU-ČSL, za který jsme kandidovali v roce 2006, tak rovnostářský určitě nebyl. Oni se teď rozhodli promítnout sklony k rovnostářství do reálné politiky. To je samozřejmě jejich legitimní právo, dokonce to může být přitažlivé pro voliče určitého typu, ale určitě to není politika, kterou já jsem kdy dělal a dělat chci.

LN Lidovci ale tradičně vystrkují podle vývoje buď levé nebo pravé křídlo. Několik takových obratů jste s nimi prodělal. Proč najednou teď už nechcete dál?

Ono samozřejmě nejde jen o střet mezi standardní křesťanskodemokratickou politikou a rovnostářstvím. Je tam celá řada dalších problémů, které nejsou příliš zvenku vidět a které té straně sice zajišťují pevné jádro, ale neumožňují se zcela otevřít. Ačkoliv se KDU deklaruje jako strana nekonfliktní, promítají se do ní silně vlivy některých církevních hnutí s vyhraněným názorem na to, jak má být řízena politická strana, kterou oni pokládají za katolickou, nikoliv za křesťanskodemokratickou.

LN Koho tím myslíte?

Mimořádně aktivní jsou příslušníci Hnutí fokoláre. Což je samozřejmě vnitrostranický problém, který asi nijak nezajímá veřejnost. Na druhou stranu strana tu není sama pro sebe, ale pro veřejnost. Osobně jsem přesvědčen, že zejména příslušníci Hnutí fokoláre, byť jsou fakticky ve straně menšinou, jsou velmi dobře propojeni a organizováni a v rozhodujících okamžicích ovlivňují její základní postoje.

LN Na co konkrétně mají fokolaríni vliv? Na politický program, nebo spíš na vnitrostranické volby?

Tak minimálně na personální politiku a zcela určitě na vnitrostranický obraz jednotlivých funkcionářů. Když k nim nepatříte, dozvídáte se o sobě podivné věci.

LN Kdo to je?

Nehněvejte se, já k nim nepatřím a necítím nejmenší právo je vyjmenovávat.

LN Oni to o sobě vědí?

Samozřejmě. A já to o nich pochopitelně taky vím. Dokud se budou lidovci rozlišovat na to, kdo je a kdo není ve fokoláre, tak je ta strana netransformovatelná.

LN Na jména jsem se ptal proto, že Cyril Svoboda o vás v dávných dobách před volbou předsedy na jednom sjezdu měl rozhlašovat, že budete brzy zatčen.

K tomu se nechci vracet. Jemu nikdy nedělalo problém cokoli říct a pak se za to kdykoli omluvit, podle toho, jak se to zrovna hodilo, nicméně řekl to, omluvil se, tím je pro mě ta věc uzavřená.

LN Proč má Hnutí fokoláre v lidové straně takovou váhu, jak tvrdíte?

V katolické církvi je celá řada hnutí, jedno z nich je Hnutí fokoláre a ti lidé si oblíbili lidovou stranu jako politickou instituci, ve které se chtějí politicky angažovat. Problém je v tom, že díky tomu vznikla ve straně paralelní struktura. Strana má volené orgány a vedle nich je fokoláre, které je propojené, které se snaží to rozhodování ovlivňovat, v podstatě je to paralelní rozhodovací struktura uvnitř KDU-ČSL.

LN Jak dlouho stranu problém s dvojí strukturou trápí?

Je to samozřejmě letitý problém. Josef Lux byl významný člen tohoto hnutí a Josef Lux byl osobnost, která si uvědomovala rizika, která tohle hnutí v té straně představuje, to znamená byť byl aktivním fokolarínem, tak si dával velký pozor na to, aby oni nepředstavovali paralelní rozhodovací strukturu. Po jeho smrti se to změnilo a příslušníci toho hnutí mají ambici maximálně ovlivnit rozhodování uvnitř strany a snažit se ovlivnit volby funkcionářů podle toho, jak konvenují jejich představám, a to jak podporou ve volbách, tak dehonestací těch, kteří jaksi nepatří do party.

LN Fokoláre šlo v KDU-ČSL nahoru po Luxově smrti?

Po Luxově smrti začli velmi intenzivně usilovat o rozhodující vliv a já jsem se tomu v dobách, kdy jsem byl předsedou, velmi snažil čelit. Já jsem se o problému s paralelními strukturami snažil mluvit zdrženlivě proto, že to je vnitrostranická záležitost. Fokoláre jistě není tajné bratrstvo. To je hnutí v katolické církvi a určitě v ní dělá dobrou práci, ale nepatří do lidové strany, tam nemá co dělat.

LN V roce 2006 jste uvnitř lidové strany prosazoval předvolební koalici s ODS. Proč jste neuspěl?

Vycházel jsem z pragmatické úvahy, že stále víc funguje bipolarita. Myslím, že to po těchhle volbách bude vidět ještě víc. Dvě velké strany si vyzkoušely, že to funguje, že čím víc proti sobě vybičují svou konfrontační kampaň, tím více mobilizují své voliče. Líbí se to i vám novinářům, protože se to mnohem jednodušeji popisuje. Fotbal se nehraje na tři nebo čtyři brány, fotbal se hraje na dvě brány. Vy velmi rádi píšete – Topolánek a Paroubek, Losna a Mažňák. A líbí se to i voliči, který to chce mít přehledné a jednoduché. S tím se nedá vůbec nic dělat, to je celosvětový trend. A já jsem v roce 2006 v podstatě řekl to samé – jsme stranou, která je a bude ještě více v budoucnu obětí bipolarity, a jedna z cest je dělat koalici nikoli až po volbách, ale dělat koalice před volbami. Ale nikdy mě ani nenapadlo lidovce sloučit s ODS. To mě jenom odpůrci tímto způsobem dehonestovali.

LN Jak usilovně jste tuto představu prosazoval?

Vedl jsem konzultace s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Pokud jde o mou stranu, nabídl jsem to několikrát k diskusi, ať už na úrovni celostátní konference nebo celostátního výboru. Neříkám, že jsem byl úplně osamocen, ale většinově to bylo velmi razantně odmítnuto.

LN Jakým poměrem?

Odhadem sedm ku třem.

LN Jaké měli odpůrci argumenty? Že si zužujete manévrovací prostor?

Argumentů byla celá řada: že přijdeme o svoji suverenitu, o svoji autenticitu, že odradíme voliče, kteří nemohou ODS ani cítit. A myslím si, že ten skutečný důvod byl rovnostářský trend, že kdyby si měli vybrat nějakého strategického partnera, tak by pravděpodobně volili spíše sociální demokracii.

LN Pokusíte se teď přenést představu předvolební koalice do podoby vaší nové strany a ODS?

Určitě stojí za to o tom mluvit. Já vůbec netvrdím, že to tak dopadne, pokud by byla řeč o kandidátkách, bude před těmito volbami logicky nejkomplikovanější diskuse v ODS. Ale je to jedna z cest, o které musejí uvažovat všechny nesocialistické strany, pokud chtějí, aby tu levice neměla dlouhodobou převahu. Já pouze vycházím z odhadů, že v příštích sněmovních volbách propadne sedm až dvanáct procent hlasů – a většina těch hlasů je nesocialistických. To je obrovské číslo. Výhoda takovéhoto rozhodnutí je zřejmá, riziko, že se to nepodaří, také není malé.

LN Jde s vámi Karel Schwarzenberg?

Já jsem prosím nikdy nevyslovil do žádného mikrofonu žádné jméno lidí, se kterými diskutujeme novou politickou stranu . Že ji představíme v týdnu po evropských volbách, je dnes téměř jisté. Do té doby žádné jméno nevyslovím.

LN Do Schwarzenberga prý hučí Martin Bursík a zelení, aby s vámi nešel.

Nikdo si nezaslouží, aby se o něm spekulovalo bez něj, musím říct, že nejméně ze všech si zaslouží Karel Schwarzenberg, aby byl součástí kampaně, nad kterou jsem třeštil oči v posledních dnech, kdy Martin Bursík tvrdí národu, že kdyby nebylo zelených, tak by nebyl Karel Schwarzenberg.

LN Vždyť to je pravda. Oni ho nominovali do vlády.

Vy si fakt myslíte, že kdyby nebylo Martina a Katky, tak Karel Schwarzenberg se buď nenarodil, anebo kdyby se narodil, tak kdesi bídně zhynul v zapomnění? Myslím, že to je od nich hodně spratkovité vyjádření. Karel Schwarzenberg samozřejmě v těch dvou letech na ministerstvu udělal neuvěřitelný kus práce pro republiku, ale že by se stal osobností díky tomu? To je žert. On tou osobností byl.

LN Z toho, co jste zatím trousil, se zdá, že budete stranou skrblíků ve státních výdajích...

To je trochu nespravedlivá spekulace. Politický subjekt, který vznikne, bude samozřejmě pokrývat všechny politické priority. Že ve slově odpovědnost bude samozřejmě velmi silně řečeno: jsme odpovědni vůči budoucím generacím, abychom jim nenechali neúnosné dluhy, to určitě ano. Ale bylo by smutné, kdyby tam bylo jenom to.

LN Proč si v době dramatických rozpočtových výpadků máme uvazovat na krk břemeno desítek miliard za supertendr na ekologické sanace?

Břemeno nám na krk neuvazuje supertendr, břemeno uvázaly na krk České republice smlouvy, které podepsal Fond národního majetku v letech 1992–1996. Já ty smlouvy pokládám za mimořádně nešťastné bianco šeky za obrovské miliardy, ale jsou platné a smluvně vymahatelné. Ekologický tendr je řešením břemene, které si s sebou neseme z devadesátých let.

LN Vy jste v prvním kole vyřadili většinu uchazečů. Zbyli tři, mezi nimi má rozhodnout už jenom cena. Tím se přece vytváří prostředí pro tichou dohodu těch tří firem, aby se dohodly na podobné ceně a potom si jednotlivé zakázky rozdělily mezi sebou.

I když tohle riziko připustím, tak určitě není větší než riziko u každého ekologického tendru vypisovaného na konkrétní lokalitu. Naopak. Myslím, že podle dosavadního postupu bylo riziko korupce větší. Protože na tu jednu velkou zakázku je vidět víc než na ty stovky menších, které jsou taky za miliardy. Ekologická sanace Škody Plzeň přišla republiku na 12 miliard. To je gigantická zakázka, několikrát se při ní navyšovaly garance, a nevšiml jsem si, že by o tom noviny psaly. A navíc supertendr přenáší na zhotovitele díla významnou část rizika dodatečných nákladů. U garancí z devadesátých let to bylo tak, že pokud třeba inspekce životního prostředí zjistila, že je průšvih větší, což se kupodivu u velkých zakázek stávalo téměř pravidelně, byl stát povinen garanci navýšit a platit dál jak mourovatej.

LN Selská úvaha praví, že víc účastníků v tendru vede k nižší ceně. Vy jste nechali v soutěží jenom tři.

Já bych si samozřejmě taky přál mnohem víc účastníků, ale realita je taková, že požadavkům vyhověli jen tři. Těm vzájemným dohodám se říká pleticha proti veřejné soutěži, což je samozřejmě trestný čin. A stát má nějaké mechanismy, jak pátrat po potenciální trestné činnosti. Když vám běží patnáct zakázek najednou, máte menší šanci hlídat pletichy proti veřejné soutěži, než když je jedna zakázka ostře nasvícená.

LN Ale když teď vyloučíte spoustu firem, vylučujete je napořád. A celý obor ekologických sanací tím vlastně monopolizujete.

Nemonopolizujeme. Nikdo nebránil firmám dodržet podmínky zadavatele. Samozřejmě byly náročné, ale to je problém zájemců, nikoli zadavatele.

LN Jak si vysvětlujete ohromné rozpětí mezi odhadem inspekce ministerstva životního prostředí, že reálné náklady jsou 40 miliard korun, a stropem ministerstva financí, které oznámilo, že je ochotno vyplatit až 116 miliard?

Proboha živýho, já si myslím, že obě dvě čísla jsou naprostý nesmysl. Inspekce životního prostředí si supertendr nepřála, protože už nikdy nebude moct navyšovat garance na účet státu, jak došla k těm 40 miliardám, nevím. To, co říká ministerstvo financí, není jeho odhad ceny, ale součet garancí. Garance a cena z díla jsou dvě různá čísla, nemíchejme hrušky s jabkama.

LN Je v tendru rozhodčí doložka?

Tak kdybyste mě zabil, to vám teď neřeknu (zjišťuje telefonem – pozn. red.).

Tak tam ta doložka opravdu je. Bylo to na doporučení poradce, že se jinak prudce zvýší riziko, že by do soutěže nešli mezinárodní účastníci nebo by si vzhledem k rychlosti práce českých soudů naúčtovali rizikovou přirážku.

LN Co to bylo za poradce?

A. T. Kearney (konzultantská firma, která pro ministerstvo financí vypracovala analýzu – pozn red.). Důležité, je, že rozhodčí doložka se netýká ceny, ale dodržení termínů a takových věcí.

LN Nechápu, že nevíte, jestli je v takhle gigantické zakázce rozhodčí doložka. Ta přece zakládá nebezpečí mezinárodní arbitráže. Kdo to má vědět líp než vy, který jste tolik času trávil hašením arbitráží?

Ve vší úctě: dokážete si představit rozsah práce ministra financí za poslední dva roky? Tak proto se vám to možná zdá divný. Mně se zdá divný, když členové bývalé vlády Martin Bursík a Jiří Čunek najednou tendr zpochybňují. Mírně se bavím, protože vláda vyhlášení zakázky schválila jednohlasně.