Lidovky.cz

Vláda získala silný mandát, pochvaloval si premiér Fischer

Česko

  13:31aktualizováno  19:12
PRAHA - Přes čtyři hodiny trvala diskuse poslanců ve sněmovně, na jejímž konci zákonodárci podle očekávání vyslovili důvěru přechodné vládě Jana Fischera. Pro hlasovala potřebná nadpoloviční většina poslanců.

Ilustrační foto. foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny

Fischerův kabinet, jehož členy nominovaly ODS, ČSSD a Strana zelených, má zemi řídit do podzimních předčasných voleb.

Právě zástupci těchto tří stran vládu podpořili spolu s některými nezařazenými poslanci včetně Olgy Zubové a pěti poslanci KDU-ČSL v čele s Miroslavem Kalouskem a včetně Pavla Severy. Proti vládě hlasoval pouze bývalý sociální demokrat Miloš Melčák. Komunisté, zbývající lidovci a nezařazení poslanci se hlasování zdrželi stejně jako poslanec ODS František Laudát.

"Výsledek hlasování vnímám jako záruku politické stability na nejbližší období," oznámil prezident Václav Klaus, který Fischerovi k výsledku telefonicky poblahopřál. "Je to dobrá zpráva pro naši zemi. Jsem připraven být vládě nápomocný. S předsedou vlády jsme se dohodli, že v nejbližším možném termínu uskutečníme setkání na Pražském hradě."

Silný mandát
"Vláda získala velmi silný mandát," pochvaloval si premiér Fischer. "Velmi si vážím, že že proběhla věcná diskuse. Myslím, že jsme poslancům nezůstali dlužni žádnou odpověď," podotkl předseda úřednického kabinetu.

Jiří Paroubek v Poslanecké sněmovně.

"Počítám s dalším čtyřměsíčním dialogem," prohlásil šéf ČSSD Jiří Paroubek, podle něhož sociální demokraté již kroky Fischerovy vlády korigovali pomocí 27 požadavků.

Pro vládu hlasovali i zelení, jejichž předseda Martin Bursík při diskusi emotivně kritizoval ministra vnitra Martina Pecinu kvůli jmenování náměstka Jiřího Komorouse. "Ministr Pecina pak nereagoval příliš povedeně. Ale hlasovali jsme pro vládu, protože primárně šlo o to, aby Strana zelených vyšla jako konstruktivní státotvorná strana, která je schopná podílet se na vyvedení země z krize," deklamoval Bursík.

Měkké ne
Podle Jana Kasala sice část lidovců kolem šéfa Cyrila Svobody nehlasovala pro vládu, ale jde prý "o měkké ne". "Rádi vládu v budoucnu podpoříme," řekl Kasal.

Miroslav Kalousek.

Pro Fischera a jeho ministry nezvedl ruku ani poslanec Vlastimil Tlustý, který napomohl k pádu Topolánkovy vlády. "Tuhle vládu jsem také nepodpořil, ale ta předchozí byla mnohem horší. Tento kabinet pokračuje v nekompetentní rozpočtové politice a podporuje Lisabonskou smlouvu," vypočetl Tlustý své výhrady.  

Fischerova vláda se začala formovat poté, co 24. března levice ve sněmovně za pomoci nespokojenců z vládních stran svrhla koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS). Zástupci ČSSD a koalice se do konce března dohodly na vyvolání předčasných voleb a sestavení překlenovací vlády v čele s Fischerem. KDU-ČSL sice od dohody odstoupila, Fischer byl ale 9. dubna jmenován premiérem a 8. května byl jmenován i jeho kabinet.

Dlouhé projevy
O výsledku bylo jasno už před startem diskuse. ODS, ČSSD, Zelení a část poslanců KDU-ČSL, kteří se semkli kolem Miroslava Kalouska totiž oznámili, že vládu podpoří. Komunisté, zbylí lidovci a poslanec Tlustý prohlásili, že se hlasování zdrží.

David Rath v Poslanecké sněmovně.

Poslanci zneužívali zapnuté kamery k dlouhým projevům a řadě slovních útoků na politickou konkurenci. Na přetřes přišly i vajíčka či korupce. 

Kontroverzní otázky řešit nebudou
Během poslanecké schůze Fischer zdůraznil, že nová vláda nehodlá řešit otázky, které jsou "politicky či ideově kontroverzní". Podle premiéra se vláda nebude do legislativního procesu, kromě rozpočtu a některých "technických" řešení již existujících návrhů, zapojovat.

Fischer naopak vyzdvihl boj proti extremismu v české společnosti jako důležitý úkol se slovy, že extrémistické a násilné projevy jsou "rakovinu demokratické společnosti".

Vedle toho premiér chce, aby dokončení českého předsednictví Evropské unie bylo "důstojné". Premiér také podotkl, že nová vláda bude otevřena médiím, aby "srozumitelně vysvětlovala své kroky a opatření směrem k občanům".

Premiér Jan Fischer v Poslanecké sněmovně.

Přístup státu k hospodaření s veřejnými penězi se bude muset změnit, stejně jako přístup k mandatorním výdajům ve státním rozpočtu. Fischer ale zopakoval, že jeho vláda tyto změny neuskuteční, protože k nim nemá mandát.

Ministr financí Eduard Janota před poslanci zdůraznil, že není jeho zájmem hrozit škrty v nejrůznějších výdajích, ale že tyto škrty jsou skutečností, aby Česká republika neskončila se schodkem státního rozpočtu nad sedmi procenty hrubého domácího produktu.

Janota ujistil, že udělá vše pro to, aby schodek nepřekročil pět procent HDP. Varoval, že pokud by to bylo více, hrozily by Česku potíže jako jiným zemím. Jako příklad uvedl Lotyšsko, kterému se nepodařilo prodat státní dluhopisy a Mezinárodní měnový fond mu nechce půjčit, dokud nesníží své schodky.

Prohlášení premiéra Fischera

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vláda České republiky, jejímž jménem vás v souladu s Ústavou České republiky dnes přicházím požádat o důvěru, schválila text svého programového prohlášení na své schůzi dne 25. května. Kompletní programové prohlášení jste obdrželi o několik dnů později, a předpokládám tudíž, že by bylo zbytečně je nyní číst celé.

Nicméně mi dovolte říci k roli mé vlády tři stručné poznámky, které zejména před očekávanou rozpravou považuji za vhodné zdůraznit.

První věcí, kterou chci jasně definovat, je vymezení mandátu vlády. Jak je řečeno v programovém prohlášení, tato vláda není klasickým kabinetem ve smyslu politickém. Není to kabinet politické strany či koalice politických stran. Je to tým sestavený z odborníků, byť nominovaných politickými stranami, a v čele této vlády stojí zcela nepolitický premiér. Úkolem vlády není proto realizace politického programu, ale kvalitní, nestranná a maximálně politicky neutrální správa země, a to vše pouze do říjnových předčasných voleb.

Chci proto v této souvislosti jasně říci, že vláda si uvědomuje, že takto nepoliticky sestavený kabinet nemůže nahrazovat soutěž politických stran a neměl by ani přebírat odpovědnost za rozhodnutí, která v demokracii náleží pouze voleným zástupcům.

Proto vláda v programovém prohlášení jasně deklaruje - a já to chci zde podtrhnout - že se bude snažit vyhýbat krokům, které jsou politicky či ideově kontroverzní. Ze stejného důvodu vláda nebude příliš legislativně aktivní a kromě zákona o státním rozpočtu na příští rok bude usilovat v podstatě o dokončení legislativního procesu u těch návrhů zákonů, které jsou v zásadě technického rázu nebo se těší průřezové podpoře v rámci politického spektra.

Řečené ovšem neznamená, že vláda bude pasivní nebo nečinná. Závazek uměřenosti a politické zdrženlivosti není totéž co nečinnost nebo slabost.

Vláda má ústavně odpovědnost a musí v rámci svého mandátu jednat a rozhodovat mimo jiné i kvůli situaci, v níž se nachází naše země tváří v tvář celosvětové ekonomické krizi.

A tím se dostávám k druhé věci, či chcete-li, k druhé poznámce, kterou chci zdůraznit, totiž v jaké době se vláda ujímá své odpovědnosti. V programovém prohlášení vláda konstatuje, že vláda nastupuje - cituji - v nelehkém čase, kdy je Česká republika zasažena globální ekonomickou krizí a kdy po několika letech ekonomického růstu a rychlém růstu životní úrovně nás čekají hubenější léta. Konec citace.

To, že nás čekají nelehké čase, víme asi všichni. Nicméně nejsem si zcela jist, zda všichni víme, jak výrazně těžká doba to bude. Aktuálně naší zemi sice nehrozí zhroucení finanční či ekonomické stability, stačí však udělat, respektive neudělat některá důležitá rozhodnutí, a dopad globální krize na naši ekonomiku může mít násobně větší důsledky než doposud.

Nemám v úmyslu nikterak přehnaně strašit, ale ani nehodlám možný vývoj nikterak bagatelizovat a šířit nezodpovědný optimismus. Za těchto okolností sestavit ekonomicky rozumný státní rozpočet totiž začíná připomínat kvadraturu kruhu. Už na příští rok to bude možné pouze za cenu výrazných zásahů do provozu veřejné správy, zejména jednotlivých ministerstev a značného omezení veřejných investic.

Bez jakýchkoli politických a ideologických předpojatostí či souvislostí musím konstatovat, že způsob, jakým naše země hospodaří v oblasti veřejných financí se bude muset změnit. A bude k tomu třeba udělat systémové změny zejména v oblasti mandatorních výdajů státního rozpočtu. Vláda, s níž se dnes ucházím o vaši důvěru, takové hluboké systémové změny samozřejmě dělat nemůže a také je dělat nebude, neboť pro takové kroky nemá mandát. Co však může a bude dělat, je zajišťovat, aby pokračovaly práce na expertní a analytické úrovni v rámci jednotlivých resortů či na úrovni vlády jako celku, a to tak, aby vláda vzešlá z parlamentních voleb mohla okamžitě pracovat s různými variantami řešení.

Na co se vláda soustředí, bude i důraz na zachování sociálního smíru, který je ostatně i předpokladem pro naznačené budoucí reformy. Chci zde proto zdůraznit, že přestože vláda bude muset připravit a mnohdy i učinit některé nepopulární kroky, bude maximálně usilovat, aby byla vždy sjednocujícím, a nikoli štěpícím, rozdělujícím prvkem české společnosti.

V jednom bodě ovšem vláda smířlivá nebude a ani být nemůže. Je to boj s extremismem. Rasově či politicky motivované násilí je rakovinou demokratické společnosti a bude úkolem vlády mu čelit jasně, efektivně a s viditelnými výsledky.

Konečně moje třetí poznámka se týká partií programového prohlášení některých ministerstev a je téměř technického charakteru. Nebudu zde resortní kapitoly rozebírat jednotlivě, chci jen vysvětlit jeden obecný princip. Vláda je přesvědčena, že programové prohlášení má dominantně obsahovat to, co vláda dělat bude, nikoli výčet toho, co vláda dělat nebude. Z těchto důvodů programové prohlášení neobsahuje některé konkrétní body, které by možná někteří z vás viděli rádi, aby byly explicitně vyjmenovány. Osobně jsem přesvědčen, že vymezení mandátu vlády, jak jsem zde o něm mluvil a jak je v programovém prohlášení jasně popsán, je dostatečnou garancí uměřenosti aktivit vlády v politicky sporných oblastech, ať už jde o oblast životního prostředí nebo oblast energetiky či sociální politiky.

Konečně pokud jde o politicky citlivé otázky, jako jsou privatizace nebo velké veřejné zakázky, odkazuji na tu část programového prohlášení, kde je jasný závazek vlády, že sice technicky rozběhnuté procesy dokončí či bude v nich pokračovat, ale konečné rozhodnutí je připravena odložit a přenechat vládě vzešlé z předčasných voleb. I zde tedy platí, co jsem již uvedl. Tato vláda nebude přebírat odpovědnost za rozhodnutí, která z podstaty věci náleží voleným politickým reprezentacím, zvláště nehrozí-li nebezpečí z prodlení.

Za jednu z hlavních priorit si vláda vytkla důstojné a profesionální dokončení českého předsednictví Radě Evropské unie. Blížící se vrcholný summit Evropské unie dne 18. a 19. června tohoto roku předznamenává závěr našeho půlročního předsednictví a já vás ujišťuji, že vláda i já sám osobně učiníme prostřednictvím řady jednání na vrcholné úrovni před samotným summitem vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěšné zakončení jedné z nejvýznamnějších misí našeho porevolučního vývoje.

Členství v Evropské unii nemá v dnešním geopolitickém vývoji alternativu, tato vláda si je toho plně vědoma a vyvine veškeré úsilí, aby Česká republika dostála závazkům, ke kterým se dobrovolně a v souladu s mezinárodním právem přihlásila. Totéž platí, pokud jde o kontinuitu zahraniční politiky, alianční závazky, ve kterých hodlá tato vláda pokračovat.

Tato vláda nechce být uzavřeným kabinetem. Hodlá otevřeně a pravidelně komunikovat nejen s ústavními institucemi, ale též se zástupci zaměstnavatelů, odborů s představiteli církví a náboženských společností.

Bude naslouchat hlasům z univerzitního světa a z prostředí vědy. Nebude lhostejná k mínění nevládních organizací. Bude otevřená k médiím zejména proto, aby jejich prostřednictvím srozumitelně vysvětlovala své kroky a opatření směrem k občanům.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci šetřit vás čas. Nebudu dále rozvádět jednotlivé programové priority programového prohlášení. Text programového prohlášení, který máte k dispozici, je v tomto ohledu ostatně jednoznačný. Vláda jasně říká, že dokončí předsednictví Evropské unii, bude realizovat protikrizová opatření, připraví rozpočet s důrazem na čerpání a zapojení evropských fondů a dokončí rozpracované projekty, které mají podporu napříč Poslaneckou sněmovnou. Předstupuje tedy před vás s maximálně konsensuálním a současně realistickým programem.

Dámy a pánové, den poté, kdy představitelé politických stran, které uzavřely dohodu o řešení politické situace po vyslovení nedůvěry vládě předchozí, se shodli na mé nominaci na post předsedy vlády, jsem prohlásil, že svou misi v čele kabinetu chápu jako službu. Na této optice nemám důvod nic měnit. A s takovým krédem nyní před vás předstupuje celá vláda, která je připravena do předčasných voleb vykonat službu pro občany této země tím, že ji bude spravovat v jejich zájmu, efektivně, slušně a poctivě. Nic víc, ale také nic méně.

Jménem vlády, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vás žádám o vyslovení důvěry a děkuji vám za pozornost.

Zdroj: ČTK

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.