Jednorázová právní norma je součástí dohod politických stran, které se po pádu koaličního kabinetu na jaře domluvily na předčasných volbách v říjnu.
O prezidentově podpisu informoval jeho mluvčí Radim Ochvat. Prezident neměl možnost tento zákon vetovat.
Podle zákona končí funkční období současného složení Poslanecké sněmovny dnem předčasných voleb, které se mají konat nejpozději v pátek 9. a v sobotu 10. října. Senát normu schválil, přes výhrady části senátorů, 28. května, poslanci si konec vlastní parlamentní komory odhlasovali ještě o dva týdny dříve.
Poté, co se opozičním ČSSD a KSČM s pomocí několika poslanců zvolených za tehdejší vládní koalici podařilo v polovině českého předsednictví EU vyslovit nedůvěru koaliční vládě ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, začali politici hledat řešení, jak dál. Někdejší koalice ani opozice nyní nemají šanci vytvořit politickou vládu se stabilní většinou ve sněmovně.
Výsledkem několik týdnů trvajících jednání byla dohoda na předčasných volbách, k nimž má zemi dovést úřednický kabinet Jana Fischera, jehož členy nominovaly stejné strany, které předložily i dnes prezidentem podepsaný ústavní zákon.
Nynější předloha, podobně jako téměř totožný zákon z roku 1998, který byl přijat po pádu poslední vlády Václava Klause, počítá se zkrácením lhůt pro vypsání a organizaci předčasných voleb. Například politické strany a hnutí mají předložit kandidátní listiny do 44 místo 66 dnů před dnem voleb, tedy nejpozději do středy 26. srpna.
