Lidovky.cz

Rodina se pře s recesisty o pamětní desky Franty Kocourka

Česko

  16:21
BRNO/VÍR - Pamětní desky připomínající úmrtí legendárního všeuměla Franty Kocourka jsou jen pro dostatečně „prověřené“ osoby. To není posmrtný vtip slavného vtipálka, ale důsledek letitého sporu. Byť by se jím možná Kocourek sám dobře bavil.

Pamětní deska Franty Kocourka - II. verze. foto: Miloš Šenkýř, Lidové noviny

Recesistovi příznivci nechali vyrobit už dvě kamenné tabule a jednu z nich o víkendu znovu odhalili k 18. výročí Kocourkovy smrti. Vzdor nesouhlasu rodiny, kterou zastupuje jeho manželka Ludmila a jeho dlouholetý asistent František Kocman.

Ten byl také u jeho smrti 7. 7. 1991 v hospodě v Hrdé Vsi pod Vírskou přehradou. „Nesnědl oběd, v podstatě se ani ničeho nenapil. Jeho hlava mi padla na rameno,“ popsal osudový okamžik Kocman.

Na straně tvůrců desek stojí Karel Popelka ze Sdružení dobré

Franta Kocourek, brněnský všeuměl

Franta Kocourek se proslavil jako znalec mnoha řemesel: recesista, herec, sportovec, tanečník, gladiátor znalec brněnské mluvy „hantecu“ i jako silák. V zubech utáhl vagon, nechával se pod dřevěnou deskou přejet autem, o prsa rozbíjel balvany a trhal telefonní seznamy. Byl také jedním z těch, kdo se podíleli na vzestupu slavného „zpěváka“ Rudiho Kovandy. František Kocourek se narodil v Brně-Řečkovicích 21. února 1947 a srdce ho nečekaně zradilo při obědě ve Víru-Hrdé Vsi na dovolené 7. července 1991.

nálady, který se podle svých slov s Kocourkem znal a silák ho do stejné hospody zval na pivo slovy vytesanými na první ze sporných pamětních desek.

„Doval se za náma zapařit na hrdou ves, tam teče špica čechr prodem. 7. 7. 1991 Frantova hercna zarumplovala naposled...“ hlásá deska s kopií Kocourkova podpisu. Vytvořena byla patnáct let po jeho smrti. Rodina tenkrát protestovala proti chybám v textu, ale i proti tomu, že vzdor tvrzením pořadatelů nebyla ani pozvána. Deska tak na stěnu hospody neputovala.

Předloni však představili lidé z Víru další desku, která nese jen Kocourkovo jméno a datum smrti. Ani s ní ale neuspěli. Přesto rok co rok pořádají ve výroční den setkání. „Chceme ho připomínat. Budeme to zkoušet tak dlouho, dokud se nedohodneme,“ řekl Popelka v souvislosti s víkendovým opětovným odhalením desky. „Udělali jsme to na uzavřené ploše našeho Veselého statku, aby lidé mohli přijít,“ podotkl.

Snaží se prý těžit jen s Kocourkovy popularity
Manželka Ludmila již dříve LN sdělila, že instalaci desky považují za zneužití jména rodiny. „To nadále trvá,“ říká Kocman, který je s ní pravidelně v kontaktu. Kocman provozuje Kocourkovu výstavní síň v Brně-Řečkovicích a býval také organizátorem brněnského Večera Franty Kocourka. Velkolepá akce, na níž se sešly tisíce lidí, se už několik let nekoná, ale jeho kamarádi se ve výroční den s Kocmanem pravidelně scházejí. „Ti lidé tam ve Víru Frantu v podstatě neznali, možná se spíše snaží těžit z jeho popularity,“ dodal Kocman.

Kocourek je nezapomenutelnou postavou, známou i díky vyprávěním jeho kolegy Miroslava Donutila. V moravské metropoli ho ale připomíná jen malá výstavní síň v Kocmanově prodejně v Kolaříkově ulici, busta před ní a také třináct let stará pamětní deska na Kameníčkově ulici. Tu vyrobil sochař Nikos Armutidis a připomíná silákovu práci na rekonstrukci koupelny v domě.

Podle tehdejšího majitele Miroslava Jandory prý Kocourek naložil celou vanu s materiálem na ramena a materiál, který by jiní táhli třikrát, odnesl naráz. Další připomínky jsou omezené, jeho jméno opakovaně zní při návrzích další částí projektu Sochy pro Brno. Šance na další sochu může přijít, jen je třeba být (Kocourkovými slovy) „furt ve střehu“.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.