Lidovky.cz

Vláda nebude vstupovat do případu Romů u Vinohradské nemocnice

Česko

  17:45aktualizováno  18:37
PRAHA - Vláda nebude nijak vstupovat do neobvyklé situace, kdy desítky Romů převážně z Rumunska v Praze čekají na vývoj zdravotního stavu syna jednoho z romských králů. Novinářům to na tiskové konferenci řekl premiér Jan Fischer. Vládu dnes o situaci informoval ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb.

Několik desítek Rumunů se shromáždilo před Fakultní nemocnicí Vinohrady foto:  František Vlček, Lidové noviny

Kabinet tak zklamal městskou část Praha 3, která by vládní pomoc uvítala.

Romové čekaly nejprve před Vinohradskou nemocnicí, kde mladík v kritickém stavu leží, nyní většina zůstává v kempu Pražačka a před nemocnicí stojí jednotlivci.

"Shodli jsme se na základě té informace, že vláda do tohoto problému nebude nijak zasahovat, nebude na něj působit, nebude ho ovlivňovat," vysvětlil Fischer. Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková prý kabinet ujistila, že situaci bude řešit Vinohradská nemocnice.

Sedmnáctiletý romský chlapec tu leží na akutní resuscitační jednotce a je napojen na dýchací přístroje a od soboty také na umělou ledvinu. V úterý se při koupání ve Staré Boleslavi málem utopil.

Mladíkův otec Robinson Dimofte vládne v Rumunsku 1500 Romů a s rodinou jel do Berlína na romskou konferenci. Chlapec je jeho nejmladším synem. Podle tradice přechází titul krále v rumunském okrese Vilcea právě na nejmladšího syna, proto je osud chlapce pro Romy tak důležitý.

Do Prahy se proto v pátek sjeli Romové z Rumunska, Lotyšska, Francie a Německa. Městská část Praha 3 nastěhovala většinu z nich do kempu Pražačka, aby předešla možným výtržnostem před nemocnicí. Cizinci si totiž původně postavili v parku u nemocnice stanové městečko.

Až do neděle jim bude pobyt zaplacen z výnosu sbírky. Potřeba je zhruba 20.000 korun, v neděli odpoledne bylo na kontě od dárců už 16.000 korun.

Pokud Romové budou chtít zůstat nablízku svému příbuznému déle, další pobyt v kempu už si zaplatí.

Radnice Prahy 3 upozornila, že jde jen o provizorní a improvizované řešení, jiné možnosti nemá, proto čekala pomoc od vlády.

Olašští Romové

V ČR mají krále olašští Romové, jichž je mezi Romy asi deset procent, tedy asi 30.000. Titul se u nich také obvykle dědí, nepřechází však na nejmladšího syna a při předávání existují i výjimky.

Olašští Romové si krále mohou také volit. Poslední taková volba se odehrála v roce 2001, kdy si komunita zvolila dva krále - Jana Lipu původem z Ostravy a Antona Horvátka zvaného Bobko z Brna. Nejprve byl zvolen Lipa, část členů olašské komunity ho však neuznala a zvolila Horvátka.

Král je autorita uvnitř romské skupiny, ale v minulosti ho její členové vybírali i s ohledem na to, aby je reprezentoval navenek. Zpravidla se tak snažili zvolit člověka chytrého, výřečného a často i movitého, neboť bohatství chápali jako potvrzení jeho schopností.

Olašský král je také hlavní postavou soudů, které dohlížejí na dodržování zvykových pravidel u Romů. Podle odborníků měly tyto soudy dřív všechny komunity Romů, udržely se však jen u Olachů. Ostatní Romové se víc asimilovali, takže potřeba mít krále i soudy u nich klesla.

Olašští Romové si tradic zachovali nejvíc, tradičním způsobem života - kočováním - žili nejdéle, a to až až do násilného zákazu v roce 1959.

Zachovali si i svébytný jazyk - olašský dialekt romštiny. Kdo jím nemluví, není považován za člena komunity. Soudržnost skupiny podporuje i to, že se její členové berou téměř výhradně mezi sebou - nežádoucí jsou sňatky s kýmkoli mimo skupinu včetně slovenských Romů, jichž je v ČR kolem 85 procent.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.