* LN Je podle vás oprávněný názor, že když máme sami vysokou nezaměstnanost, tak pracovníky ze zahraničí nepotřebujeme?
Cizince potřebujeme velmi. Tím, že spadl průmysl, už není potřeba tolik nekvalifikované pracovní síly, ale odborníci na trhu pořád chybí. Pořád zoufale hledáme svářeče, strojní inženýry či programátory a v Česku prostě nejsou. I přes krizi nedostatek lidí s technickým vzděláním trvá.
* LN S rostoucí nezaměstnaností se objevují i návrhy na omezení přílivu zahraničních pracovníků. Byly by takové změny k něčemu?
Spíš to vnímáme jako populismus. Když roste nezaměstnanost, roste i tendence různými gesty budit dojem, že děláme něco pro to, aby ta místa získali Češi. Tak omezíme přístup cizincům. V praxi to tak ale vůbec nefunguje. Trh práce je tak rychlý, že když se objeví nové místo, tak k němu Češi už nyní mají přístup okamžitě, pokud budou chtít. Přesvědčit cizince, aby sem přijel, trvá minimálně několik týdnů.
* LN Tisíce cizinců u nás ovšem přišly o práci. Není oprávněná obava, že se budou tlačit na místa, o která budou usilovat i Češi?
Ta největší vlna propouštění v průmyslových podnicích už skončila. Sice stále propouštějí, ale to, co začalo minulý rok na podzim, kdy přicházely o místa tisíce lidí na dělnických pozicích, už je za námi. Pár jich tu zůstalo, ale spíš jsou z nich bezdomovci a jsou v takové tragické situaci, neumí moc dobře česky, neumí se zorientovat a najít si práci. Je to pochopitelně velký problém, ale naprostá většina se bez problémů vrátila. Hodně nekvalifikovaných českých lidí je bez práce, takže nábory v cizině ani neděláme a nastupují prakticky výhradně Češi.
* LN Není tedy náhoda, že se snahy o omezení přístupu cizinců na trh objevují před volbami?
Takové protekcionistické tendence se v krizích vždy objevují častěji. I francouzský prezident Sarkozy před časem mluvil o stažení francouzských fabrik z Čech, přestože je to naprostý nesmysl. Politici dělají taková gesta, když jim teče do bot, ale v zájmu firem to není.
* LN Právě firmy by ovšem v době velkých finančních tlaků mohly dávat přednost levné pracovní síle z ciziny.
Cizinci tu byli proto, že tu práci nikdo nechtěl dělat. Mzdy na dělnických pozicích byly tak nízké, že pro nekvalifikovaného člověka bylo se štědrým sociálním systémem výhodnější být na úřadu práce než chodit do továrny. Dovézt sem cizince není žádná sranda a je to docela drahá věc. Je potřeba dělat nábory, dovézt je, zajistit bydlení. Vozili se sem proto, že jiná možnost nebyla. Nejrychleji vždy provedeme nábor doma, lidé se ozvou na inzerát a prakticky neexistují bariéry v komunikaci nebo vzdálenosti.
* LN Nyní jsme se tedy jejich přebytečných kapacit poměrně úspěšně zbavili. Nebudou nám ale chybět po odeznění krize?
Takový boom, jako byl v předchozích letech, se už zřejmě opakovat nebude, bylo to spojeno s velkým přílivem investorů. U každého většího města vyrostla průmyslová zóna a všichni okamžitě potřebovali stovky a tisíce dělníků. Spíš se dá čekat, že v horizontu deseti let velká část investorů zmizí s ohledem na výši platů a také jim skončí výhodné podmínky získané v rámci investičních pobídek. Naše ekonomika se bude podobně jako na západě posouvat spíš do sektoru služeb a poptávka po kvalifikovaných lidech jen poroste.
* LN Jak tedy kvalifikované pracovníky získat?
Když jsme zahajovali nábory třeba v Egyptě, tak prvním lidem to trvalo půl roku a my jsme s nimi celou dobu museli být v kontaktu, což bylo velmi náročné a drahé. Takže by bylo potřeba především zjednodušit administrativu. Naše studie ukazují, že na trhu bude čím dál méně lidí s potřebnou kvalifikací. Někdy v roce 2015 už bude existovat 11 milionů pracovních pozic dlouhodobě neobsazených potřebným odborníkem.
