"Legislativa na tom pracuje a během dnešního večera, nejdéle zítra ráno (stanovisko) odejde kurýrní poštou do Brna, aby to měli přes víkend ústavní soudci k dispozici a mohli studovat i náš pohled na svět," uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka.
Obdobně mluvčí předsedy sněmovny Kristýna Landová uvedla, že na stanovisku sněmovny se pracuje a mělo by být hotové ještě dnes.
O urychlené poskytnutí stanovisek požádal účastníky řízení Ústavní soud ve středu. Veřejné slyšení k Melčákově stížnosti naplánoval na čtvrtek 10. září.
Senátní stanovisko podle předsedy horní komory bude obsahovat obhajobu, proč Senát schválil zpochybněný jednorázový ústavní zákon jako jediné v době jeho přijetí schůdné cestě k řešení tehdejší krize po svržení vlády Mirka Topolánka.
Sobotka zdůraznil, že zákon byl senátem schválen podle všech pravidel pro schvalování zákonů. "Ústavní většina byla výrazná a já nevidím důvod, proč bychom neobhajovali své stanovisko," řekl.
Součástí stanoviska bývá i stenozáznam z projednávání napadené normy, proti níž se i mezi senátory našli kritické a odmítavé hlasy. K nejrazantnějším kritikům patřil místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), který se následně pokusil shromáždit podpisy pro ústavní stížnost na další jednorázovou úpravu ústavy.
"Stejný senátor v roce 1998 zvedl pozitivně ruku pro prakticky totožné znění, a nevadilo mu to tak moc," podotkl Sobotka.
Pithart svůj souhlas z doby před 11 lety označil za chybu a zdůvodnil jej tím, že postup podle ústavy by znamenal spojení voleb do sněmovny a Senátu, což by smazalo odlišné rozložení politických sil v obou komorách. Sněmovní a senátní volby však v budoucnu zřejmě budou spojeny, ať už se letos budou poslanci volit podle napadeného zákona, nebo podle chystané ústavní novely.
V červnu by se pak v Česku konaly jen evropské volby, ostatní by byly na podzim, pokud opět nebude sněmovna rozpuštěna před koncem svého volebního období.