Incident se stal, když architekti hledali optimální výšku piedestalu Wilsonovy sochy, která se má vrátit naproti Hlavnímu nádraží.
Architekti dnes s pomocí výškové plošiny a polystyrenového modelu sochy hledali optimální výšku podstavce. Podle Roberta Doubka, zakladatele neziskové nevládní organizace American Friends of the Czech Republic (AFoCR), která s nápadem znovu vztyčit Wilsonovu sochu před třemi lety přišla, bude stát kolem jednoho milionu dolarů (asi 18 milionů korun).
Atmosféra při zkoušce památníku byla vypjatá
V roce 2002 iniciovala AFoCR také vznik Masarykova pomníku ve Washingtonu.
Ve Vrchlického sadech nebude dřív než za dva roky, řekl starosta Prahy 1 Petr Hejma. Podle Doubka AFoCR na znovuvztyčení sochy spolupracuje s hlavním městem i městskou částí Praha 1.
AFoCR ve Spojených státech kvůli soše pořádá sbírku. "Určení správné výšky podstavce obnoveného pomníku prezidenta Woodrowa Wilsona v Praze je jedním ze základních předpokladů pro správné vyznění tohoto uměleckého díla," sdělil dnes architekt Mikuláš Hulec z kanceláře Hulec & Špicka, která byla pověřena architektonickým řešením pomníku.
Obnovení sochy dostal na starost tým sochařů Václava Frýdeckého, Michala Blažka a Daniela Talavery.
Původní památníkPůvodní Wilsonův pomník byl ve Vrchlického sadech naproti Hlavnímu, tehdy Wilsonovu nádraží, vztyčen roku 1928. Roku 1941 ho dala strhnout německá okupační správa.Jeho autorem byl Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštem, který 30 let vedl Fakultu sochařství na Uměleckém institutu v Chicagu. Budoucí socha je kopií Poláškova díla. Tři a půl metru vysoká socha stála na podstavci 4,5 metru nad zemí na prostranství před nádražím. To dnes není možné, a proto bude obnovený památník umístěn v centrální části parku před novou odbavovací halou. Kvůli tomu je třeba také výšku podstavce znovu vyzkoušet. |
Woodrow WilsonWoodrow Wilson zastával úřad prezidenta Spojených států v letech 1913 až 1921. Podle Jany Sehnálkové z katedry amerických studií pražské Fakulty sociálních věd se významně zasadil o poválečnou organizaci Evropy včetně vzniku československého státu. V lednu 1918 vydal takzvaných 14 bodů. "Jedním z těch nejdůležitějších bylo právo na sebeurčení, díky kterému mohly malé středoevropské národy žádat nezávislost," řekla Sehnálková. Wilson podle ní také podporoval uzavření Washingtonské deklarace. V říjnu 1918 ji ve Washingtonu podepsali Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš. Znamená prohlášení československé nezávislosti. |