Český primas to před návštěvou papeže v Česku řekl v rozhovoru pro Passauer Neue Presse.
Hlava katolické církve Benedikt XVI. přijede do Česka 26. září. List připomněl, že papež pochází z Bavorska, kde žije plno odsunutých Němců.
Podle deníku se prý v Česku objevují hlasy, že by Benedikt XVI. mohl být hlásnou troubou sudetských Němců. "Na to odpovídám protiotázkou, jestli na to existují nějaké důkazy," řekl Vlk.
Dodal, že biskupové po válce tehdejší vládu vyzvali, aby při odsunu Němců neuplatňovala princip kolektivní viny a postupovala humánně. Napsali to ve svém pastýřském listu i v memorandu, které zaslali kabinetu.
Dokumenty komunistické státní bezpečnosti zas dokládají, že v roce 1968 český a německý biskup spolu jednali o usmiřujícím setkání katolíků obou zemí v Litoměřicích, řekl Vlk.
Uvedl, že česká církev s bavorskou obnovila kontakty krátce po sametové revoluci v roce 1990. Biskupské konference zemí si vyměnily dopisy se vzájemnými omluvami za bezpráví z minulosti. V církevních kruzích byla prý připravenost ke smíření znatelná. "Doufali jsme, že tím dáváme znamení občanské společnosti. To se ale nepovedlo," konstatoval Vlk. Důvodem je podle něj komunistický režim, který ve společnosti "živil myšlenku domnělého německého revanšismu" a vyvolával dojem, že lidé z druhé strany hranice ohrožují bezpečnost a chtějí Čechům vše vzít.
Smířlivá církevní gesta se podle něj v politice neodrazila. "Politici na obou stranách, ale zvlášť tady u nás v Česku, to nepochopili jako klíčový moment. Naopak. Využívali nacionalismus jako trumf ve volbách a při jiných příležitostech," řekl kardinál.
Papež, jehož mateřštinou je němčina, při své české návštěvě tímto jazykem mluvit nebude. Zvolí italštinu a angličtinu. Podle médií to je proto, aby u Čechů němčinou nejitřil staré rány z minulosti. Podle Vlka je to ale fáma.
Kardinál uvedl, že církev chce oslovit mladé, kteří umějí hlavně anglicky.
Italština je prý zase blíže liturgii.
Vlkův rozhovor dnes vyšel několik hodin předtím, než navečer bude prezident Václav Klaus debatovat v sídle pasovského vydavatelství s vídeňským arcibiskupem Christophem Schönbornem.
