"V minulosti pro mne byla hrozba Sovětského svazu ohromná, protože to můj život ovlivňovalo každý den. Teď je hrozba z této strany světa mnohem, mnohem menší," řekl prezident.
Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy nerozmístit v Česku a Polsku pevné prvky protiraketové obrany ho nepřekvapilo a podle něj to nebude mít "žádné praktické důsledky" pro strategickou obranu Evropy.
"Plně toto rozhodnutí přijímám. Myslím, že není nutné je démonizovat. Očekávalo se, že se něco takového může stát," řekl Klaus. O strategické hodnotě původně navrhovaného protiraketového systému prý nebyl nikdy přesvědčen.
Zároveň projevil své euroskeptické názory, když vyjádřil obavy o to, zda si Česko bude schopno udržet svou "identitu jako stát", neboť nyní žije "v mnohem více řízené společnosti než před 20 lety, před pádem komunismu".
Hrad se proti této formulaci ohradil - prezidentův mluvčí Radim Ochvat upozornil, že The Washington Times necitoval Klause přesně. "Žiju teď v mnohem více regulované a kontrolované společnosti, než jsem očekával před 20 lety, v době pádu komunismu," řekl ve skutečnosti prezident.
Česko se podle Klause nyní má obávat mnohem méně Ruska než nadměrně řízené Evropské unie.
Klaus se zastává Ruska
Americko-české vztahy označil za pevné a debatu v českém tisku kritizující současné americké stanovisko k protiraketové obraně, o níž se rozhodovalo za vlády Obamova předchůdce George Bushe, považuje za téma využívané v domácí politice před parlamentními volbami. Připomněl, že podle průzkumů bylo proti umístění radaru v ČR 70 procent Čechů.
Klaus se zastával Ruska, které od začátku považovalo chystané protiraketové prvky nikoli za obranu proti Íránu, nýbrž za odvrácení ruského nebezpečí. Klaus prohlásil, že "politický systém a svoboda v Rusku jsou nyní na nejlepší úrovni v ruských dějinách minulých dvou tisíciletí". Opakoval své názory na globální oteplování, o němž hovořil jako o "humbuku a nesmyslu".
Klaus přicestoval do Washingtonu v neděli a v pondělí se přesunul do New Yorku, kde se zúčastní jednání Valného shromáždění OSN. Dnes bude také na summitu o klimatických změnách.
V pondělí vystoupil v konzervativním washingtonském institutu Cato s projevem na téma 20. výročí pádu komunismu ve střední a východní Evropě. Podle Hospodářských novin hovořil o zrušení radaru jako o méně důležitém okamžiku v dějinách ČR. On sám to prý za velké téma nikdy nepovažoval.
Občané Česka nevzhlíží k Východu
Středoevropský zpravodaj deníku The Wall Street Journal (WSJ) si dnes na svém blogu položil otázku, zda po dvou desetiletích utužování vztahů se Západem se nyní Česko a Polsko kvůli zrušení amerického plánu znovu nepropadnou do sféry ruského vlivu.
"ČR vysílá v posledních dnech smíšené signály o svém vztahu s Moskvou," uvedl zpravodaj. Klaus podle něj v institutu Cato kritizoval plíživý federalismus v EU a chválil Rusko jako "úplně normálního partnera". V ten samý den ČSA omezily lety do New Yorku a posílily ty do Moskvy a společnost ČEZ zas oznámila, že Rusko je pro ni riskantní partner, proto zmrazuje tamní projekty, upozornil zpravodaj WSJ.
Jasno v tom podle něj nemají ani průměrní Češi. Jedním dechem říkají, že Rusové jsou dobří lidé, a zároveň varují před rozpínavostí Ruska. Zpravodaj WSJ podotkl, že když ale utrácejí, tak je to za západní módu a dovolenou.
"Prezidentům Obamovi a Klausovi by mohlo prospět, kdyby věnovali pozornost tomu, kam se lidé ze střední Evropy poohlížejí. Není to na Východ," stojí na blogu.
