Sněmovna předlohu sociálních demokratů projednávala už předloni v listopadu, tehdy ji odročila. Dnes přežila návrh Jiřího Polanského (ODS) na zamítnutí. Pro hlasovali jen poslanci za občanskou demokracii. ODS pak ale hlasovala i pro přikázání návrhu novely ústavy výboru. Sněmovna také prodloužila lhůty k projednání o měsíc.
Polanský argumentoval tím, že ústava by měla být podrobena diskusi i v dalších bodech, které se týkají například Ústavního soudu. Navrhoval jednání mezi parlamentními stranami o důsledné revizi celé ústavy, pokud to bude potřeba.
Za podporu předloze se přimlouval Zdeněk Jičínský (ČSSD). Ústavě by se poslanci podle něho měli věnovat i tím, že návrh propustí do druhého čtení.
"Změny (ústavy) jsou nezbytné, chceme-li, aby náš politický systém fungoval tak, jak jsou původní záměry ústavy," uvedl.
Podle návrhu ČSSD by mohli prezidenta volit občané starší 18 let. Právo být volen by měl každý občan, který dosáhl 40 let věku. Nominovat kandidáta by mohlo 20 poslanců nebo deset senátorů a každý občan starší 18 let, který by pro svůj návrh získal podpisy alespoň 10.000 občanů s volebním právem.
Návrh rovněž mění a upřesňuje pasáže ústavy týkající se hlavy státu. Přímo volený prezident by mohl jmenovat představitele Ústavního a Nejvyššího soudu pouze ze členů těchto soudů. Spolupodpisu premiéra by podléhalo prezidentovo jmenování členů Bankovní rady České národní banky.
Výběr pokusů o zavedení přímé volby prezidenta v České republice4. prosince 2001 - Poslanecká sněmovna zamítla návrh ústavní novely, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA. Návrh omezoval imunitu zákonodárců a zaváděl přímou volbu prezidenta. 19. září 2002 - Patem skončilo v Senátu schvalování ústavní novely, kterou chtěla skupina senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA zavést přímou volbu prezidenta. Mezi senátory se nenašel dostatek hlasů pro zamítnutí, ale ani pro schválení této novely. 27. listopadu 2002 - Sněmovna v prvním čtení zamítla dvě poslanecké předlohy, jež měly umožnit přímou volbu hlavy státu. První novelu předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou, která počítala s jednokolovou volbou, pak skupina poslanců ODS. 11. května 2005 - Sněmovna zamítla novelu ústavy, která měla umožnit přímou volbu hlavy státu. Novelu navrhla v roce 2003 skupina poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. 30. října 2008 - Senát zamítl návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie). 5. května 2009 - Poslanci v prvním čtení podpořili vládní novelu ústavy, která mění způsob volby hlavy státu z parlamentní na přímou. Vláda v lednu navrhla, aby byl do ústavy uveden článek o tom, že prezident je volen v přímých volbách lidem. Přesné podmínky, jak bude prezident volit, by měl určit až volební zákon potom, co přímou volbu prezidenta schválí parlament. 1. října 2009 - Poslanci podpořili v prvním čtení návrh ČSSD na přímou volbu prezidenta. Ústavní novelu, která rovněž mění a upřesňuje pasáže ústavy týkající se hlavy státu, předložila ČSSD v říjnu 2007. Sněmovna návrh projednávala již v listopadu téhož roku, tehdy jej ale odročila. |
Prezidentovo rozhodnutí zastavit trestní stíhání nebo nařídit, aby nebylo zahájeno, by musel rovněž podepsat premiér.
Nově by bylo zavedeno zastoupení prezidenta, který nevyhlásí volby v ústavou stanovených termínech, předsedou Poslanecké sněmovny pro volby sněmovní, obecní a krajské a předsedou Senátu pro volby senátní. Vyhlášení voleb by podléhalo rovněž podpisu premiéra.
Sociální demokraté rovněž navrhují, aby byla dosavadní doživotní beztrestnost prezidenta za činy, jichž se dopustil ve své funkci, omezena pouze na dobu jejího výkonu. Návrh nově zavádí možnost odsouzení prezidenta na návrh Poslanecké sněmovny Ústavním soudem v případě, že by závažným způsobem porušil ústavní pořádek.
Návrh ústavní novely předložila ČSSD předloni v říjnu. Vláda se k němu tehdy vyjádřila záporně. Ve sněmovně leží i vládní návrh na přímou volbu prezidenta.