Česko je poslední zemí EU, která dosud lisabonskou smlouvu neratifikovala. K tomu, aby mohla začít platit, chybí právě Klausův podpis.
Klaus Lisabonskou smlouvu odmítá a nedávno překvapil nečekanými požadavky na výjimky ze smlouvy. Tu žádá kvůli své obavě, že by Lisabon mohl prolomit takzvané Benešovy dekrety.
"Pan prezident se vyjádřil docela jasně a o možnostech toho, jak
Klaus: Ústavní soud by měl rozhodnout jasněPrezident Václav Klaus chce, aby Ústavní soud rozhodl o Lisabonské smlouvě jasně. Soudci by měli podle prezidenta také sdělit, zda ČR zůstane po ratifikaci dohody o reformě Evropské unie svrchovaným státem. Klaus to napsal ve vyjádření k návrhu části senátorů na přezkoumání Lisabonské smlouvy u Ústavního soudu, které dnes Ústavní soud zveřejnil na svém webu. |
Jakou formu má výjimka mít?
Vláda již dříve dala najevo, že je ochotna o Klausově podmínce s partnery v EU jednat. Zdůraznila ale, že není možné kvůli tomu znovu otevírat ratifikační proces v ostatních členských státech. Hrad se dosud nevyjádřil k tomu, jakou formu podle něj má výjimka mít. Prezidentův tajemník Ladislav Jakl pouze uvedl, že Klaus žádá skutečné právní záruky a nespokojí se s vágní deklarací.
Irsko dostalo záruky v závěrech červnové Evropské rady. Hlavy členských zemí EU se usnesly, že Irsku dávají vzhledem k lisabonské smlouvě právně závazné záruky, které popsaly v připojeném rozhodnutí rady. Zavázaly se také, že záruky převedou do formy protokolu, který bude připojen ke smlouvě o přistoupení Chorvatska a při této příležitosti ratifikován v celé EU. Rada ale zároveň trvala na tom, že záruky nijak nemění obsah lisabonské smlouvy.
Klaus "irský způsob" kritizoval
Klaus tehdy kritizoval způsob schvalování irských záruk. Dokument, který měl učinit záruky právně závaznými, byl podle jeho tehdejšího vyjádření mezinárodní politickou smlouvou a vyžadoval ratifikaci. Jakl v úterý řekl, že "irská cesta" není příliš schůdná, protože záruky jsou spíše politickou deklarací než reálnou zárukou.
Český prezident zatím lisabonskou smlouvu podepsat nemůže přinejmenším do doby, než český Ústavní soud projedná podání skupiny senátorů, kteří chtějí nechat prozkoumat soulad smlouvy s ústavou. Soud chce věc začít řešit 27. října, summit EU se bude konat 29. a 30. října.
EU se bojí, že Klaus chce ratifikaci zdržovat až do jara
Z některých zemí EU zaznívají obavy, že Klaus chce ratifikaci zdržovat až do příštího roku, čímž by mohl smlouvu pohřbít. Britští konzervativci totiž dávají najevo, že by o ní po svém očekávaném vítězství ve volbách mohli vypsat referendum.
Vládě by jako záruka před jednáními s dalšími zeměmi unie zřejmě stačilo veřejné prohlášení Klause o tom, že po rozhodnutí Ústavního soudu a dojednání výjimky Lisabonskou smlouvu podepíše.
