"Musím důrazně zopakovat, že případné majetkové požadavky některých lidí nemají naprosto nic společného s Listinou základních práv EU a Lisabonskou smlouvou," tvrdí mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v exkluzivním rozhovoru pro LN.
Prezident Václav Klaus žádá dodatek k Lisabonské smlouvě, který by podle něj zabránil možnému prolomení Benešových dekretů prostřednictvím připojené Listiny základních práv EU. Vy jste podobné obavy už dříve označil za nesmysl a cynickou hru s osudy milionů lidí. Je ale podle vás možné, aby Lisabonská smlouva vůbec nějakým způsobem zlepšila postavení sudetských Němců vůči České republice?
Listina základních lidských práv EU existuje už od roku 2000, ale ještě nebyla ratifikována. Když Česká republika vstupovala do Evropské unie, čeští politici tedy text listiny dobře znali. A všichni říkali, že to není žádný problém.
Ta charta prošla oběma komorami parlamentu a podepsala ji vláda. A celou tu dobu Václav Klaus Listinu základních lidských práv EU nekritizoval. A najednou je pro něj ta listina velký problém. To je podivné, nemyslíte?
Znovu se ale ptám, zda Listina základních práv EU může podle vás nějak ovlivnit vztahy mezi sudetskými Němci a Čechy. Když ne přímo v otázce Benešových dekretů, tak třeba v jiných oblastech…
V Lisabonské smlouvě, kterou Klaus dobře zná, jsou v souvislosti s prezidentovými obavami dvě základní důležité věci. Za prvé se tam píše, že zákony týkající se majetku jsou výlučně záležitostí členských zemí a nikoliv Evropské unie.
Samotná Charta lidských práv nevytváří žádné nové kompetence a platí pouze pro právo v Evropské unii a pro instituce EU, pokud požívají právo Evropské unie. Václav Klaus velmi dobře ví, že tato listina nemá vůbec nic společného s majetkem nebo něčím podobným.
Taky neplatí pro minulost, platí pro budoucnost. Zakazuje do budoucnosti diskriminaci menšin a odmítá, aby lidé byli odněkud vyhnáni. Do budoucna. To je velmi pozitivní odpověď na hrůzy, které se děly v minulosti.
Celý rozhovor s Berndem Posseltem najdete v sobotním vydání deníku
