Soud rozeslal nové vyjádření ostatním účastníkům řízení na vědomí, uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Úterní termín jednání to nijak neovlivní. Dokument reaguje na doplňující stanovisko skupiny senátorů, která přezkum lisabonské smlouvy navrhla.
Klaus se obává především toho, že se část rozhodování orgánů Evropské unie změní z jednomyslného na většinové. Většinové hlasování v Evropské radě není podle Klausova právníka projevem vůle mezinárodní organizace, tedy Evropské unie, ale prosazováním vůle většiny států na úkor přehlasované menšiny.
Přehlasované státy se nemohou bránit
"První prosazení takovéto vůle při hlasování o vzniku primárního práva je způsobilé přinést řetězení dalších a dalších obdobných způsobů hlasování, jehož konců a důsledků nelze dohlédnout," stojí v dokumentu, který soud zveřejnil na svých webových stránkách.
Přehlasované státy prý nemají možnost obrany. "Takováto právní norma se stává právním předpisem závazným pro přehlasovaný stát proti vůli všech složek státní moci, tedy lidu onoho přehlasovaného státu," uvádí Pejchal.
Ústavní soud začne projednávat Lisabon v úterý
Ústavní soud začne veřejně projednávat soulad lisabonské smlouvy jako celku s českým ústavním pořádkem v úterý. Nelze předjímat, kdy a jak rozhodne. V prvním řízení, v němž šlo jen o několik sporných pasáží smlouvy, soud nenašel žádný rozpor s českou ústavou.
Více čtěte |
Česko je poslední zemí EU, která lisabonskou smlouvu neratifikovala. Chybí podpis prezidenta Václava Klause. Ten nyní musí čekat na stanovisko ústavních soudců. Podpis podmiňuje také výjimkou, která vyloučí prolomení Benešových dekretů.
Ještě ráno přitom tiskový mluvčí Hradu Radim Ochvat hovořil v tom smyslu, že Václav Klaus považuje návrh švédského předsedy EU za přijatelný, neboť dostatečně řeší výtky, které ke smlouvě dříve vznesl.
