Senátoři prohráli, Lisabon je podle soudu v pořádku

Senátoři u Ústavního soudu prohráli ve všech bodech. Lisabonská smlouva je v souladu s Ústavou. Další jejich návrhy na přezkoumání maastrichtské smlouvy, římské smlouvy a irských výjimek soud odmítl.  Předseda soudu Pavel Rychetský čte odůvodnění.

Na rozhodnutí ihned reagovaly všechny světové agentury a politici. Konstatují, že pokud český prezident Václav Klaus smlouvu podepíše "během pár týdnů, jak se očekává", vstoupí dokument v platnost v lednu. Po ratifikaci se pozornost soustředí na to, kdo se stane prvním unijním "prezidentem".

Premiér přijal rozhodnutí s uspokojením. "Jan Fischer očekává, že prezident republiky nyní pod Lisabonskou smlouvu připojí svůj podpis," řekl mluvčí Roman Prorok. 

"Není to překvapení. Vzhledem k letošnímu rozhodování o volbách se ale komentuje cokoli, co se týká Ústavního soudu, složitě," reagoval na první informaci o výroku soudu předseda ODS Mirek Topolánek.

Šéf britských konzervativců Cameron řekl, že je "zklamán" rozhodnutím českého ústavního soudu podpořit lisabonskou smlouvu o reformě EU.

Soud se v odůvodnění odmítl zabývat dotazy prezidenta. "Úkolem Ústavního soudu není odpovídat na otázky," vzkázali soudci Václavu Klausovi, který žádal o odpověď na pět zásadních otázek spojených s Lisabonskou smlouvou.

Vyhlášení, které trvalo téměř dvě hodiny, sledovala asi ze dvou třetin zaplněná sněmovna soudu, v níž usedli hlavně studenti.

Byla zima, nikdo nedemonstroval

Oproti minulému týdnu k budově soudu přišlo mnohem méně demonstrantů. V Brně totiž poprvé sněžilo a byla velká zima.

Krátce před devátou rozvinuli na protější straně ulice před budovou moravské prapory a další transparenty zástupci Moravanů, kteří podporují evropskou integraci. Policie je striktně vykázala do vzdálenosti sta metrů od budovy.

"Nesouhlasíme s tím, jak se Česká republika zesměšňuje v Evropské unii a jak senátoři ukazují další zbytečnost senátu, senátoři jsou podle nás paraziti tohoto státu. Škůdcem je i prezident Václav Klaus - teď je to právě on, kdo z nás dělá občany druhé kategorie a kdo nás zbavuje našich práv, která bychom měli zaručena Lisabonskou smlouvou, kterou odmítá. Jsme tu proto, abychom dokázali, že Moravané jsou pro evropskou integraci," uvedl Jiří Novotný ze strany Moravané.

Stejně dopadli i zástupci Strany sovobodných občanů, kteří naopak s ratifikací Lisabonské smlouvy nesouhlasí. Na rozdíl od minulého týdne policie tentokrát dbala důsledně na dodržení stometrové vzdálenosti, i oni museli tedy odejít až k budově Nejvyššího správního soudu.

"Přáli bychom si, aby Ústavní soud posuzoval skutečně profesionálně a ne eurokomforně soulad Lisabonské smlouvy s ústavou. Lisabonská smlouva je podle nás skutečně tragédií pro tuto zemi," uvedl místopředseda Strany svobodných občanů Jaroslav Bachora.

Další stížnost - do Štrasburku

Ústavní soudci ještě ani nerozhodli a skupina senátorů už na ně přichystala stížnost u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Půdu k tomuto kroku si senátoři připravili dalším, v pořadí již třetím doplněním své druhé stížnosti na Lisabonskou smlouvu.

Poslední doplnění dorazilo na Ústavní soud v pátek. Senátory od jeho podání neodradilo ani to, že již za druhé rozšíření stížnosti jim předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský veřejně vynadal. Doplnění, které podali minulé úterý během zasedání soudu, bylo podle Rychetského na hraně obstrukčního jednání. Generální sekretář ÚS Tomáš Langášek označil páteční krok senátorů za "velmi nestandardní procesní postup".

"V tom posledním doplnění ani není nic nového," hájí se vůdce skupiny nespokojených senátorů Jiří Oberfalzer. "Je tam návrh usnesení v tom smyslu, aby Ústavní soud zrušil ty body svého nálezu, které říkaly, že nebude posuzovat mezinárodní smlouvu jako celek, ale v podstatě jen body, které navrhovatel napadne a sám zdůvodní, proč jsou v rozporu," popsal dokument Oberfalzer. Podle něj se totiž ÚS tímto postupem vyhýbá své ústavou dané povinnosti a přenáší povinnost posuzování na navrhovatele.

Oberfalzer se ani nedomnívá, že by třetí doplnění senátorské stížnosti mohlo rozhodnutí soudu ovlivnit. Na otázku, proč je tedy podává, odpověděl: "Tímto návrhem usnesení si otevíráme možnost, abychom se případně v budoucnu obrátili na evropský soud pro lidská práva, protože nám nebyl poskytnut spravedlivý proces v souladu se zákony."