Ministerstvo zatím návrh zákona, který má novelizovat trestní řád, trestní zákoník a daňový řád, zaslalo ministru financí Eduardu Janotovi a ministryni spravedlnosti Daniele Kovářové, aby se k němu vyjádřili.
Institut korunního svědka by podle návrhu spočíval v tom, že by bylo možné dočasně přerušit stíhání člověka, který by se přiznal, informoval o organizované kriminalitě a zavázal by se nahradit škodu a vrátit vše, co trestnou činností získal. Kdyby svůj závazek splnil, od přerušení stíhání by se nedopustil úmyslného trestného činu a jeho svědectví by významně přispělo k objasnění organizované kriminality, bylo by možné jeho stíhání úplně zastavit.
Institut se má týkat všech trestných činů s horní hranicí trestní sazby minimálně ve výši pěti let. Podle návrhu zákona by se korunním svědkem neměl stát člověk, který by byl obviněný pro závažnější zločin, než který by pomohl objasnit. Také by nemělo jít o organizátora. Novela vylučuje i případy, v nichž byla následkem jednání obviněného smrt nebo těžká újma na zdraví.
Ministerstvo vnitra návrh odůvodnilo tím, že zájem státu na rozbití zločineckých skupin převyšuje zájem na postihu člověka, který se na trestné činnosti podílel, a který umožnil odhalení a usvědčení spolupachatelů.
Nový trestní zákoník spolupráci obviněného při rozkrývání organizovaných zločineckých skupin řadí mezi polehčující okolnosti a u některých trestných činů umožňuje snížit takovému člověku trest pod dolní hranici sazby. Podle ministerstva to ale nestačí, protože svědek nemá garanci, že se mu podobné výhody skutečně dostane. "Jak ukazuje policejní praxe, tyto instituty proto nedostačují k motivování osob zapletených do organizované kriminality, aby napomohly policii organizaci rozkrýt," stojí v důvodové zprávě.
Protikorupční agent a odposlechy
Balíček také podle dokumentu upravuje možnost využití institutu protikorupčního agenta tak, aby bylo legitimní, nebylo zpochybňováno a nebylo považováno za policejní provokaci. Vše musí například nasvědčovat tomu, že by podezřelý spáchal trestný čin i bez agentova přičinění.
"Takovým jednáním agenta dále nesmí být vyvolán úmysl osoby trestný čin spáchat," uvedlo ministerstvo ve zprávě k balíčku.
Další změna, kterou úřad navrhl, se týká nasazení odposlechů nebo agentů.
Obou nástrojů může policie podle zákona využívat u zvlášť závažných trestných činů. Nový trestní zákoník ovšem zvyšuje horní hranici trestní sazby, od níž lze trestný čin považovat za zvlášť závažný zločin, z osmi na deset let. Balíček má vrátit hranici pro použití odposlechů a agentů zpět na osm let, protože by je jinak policisté nemohli podle ministerstva využít u desítek trestných činů.
Návrh upravuje i část trestního zákoníku, která vyjmenovává, za jakých okolností není trestný policejní agent, jenž se účastní činnosti zločinecké organizace. Zatímco nový trestní zákon vyjmenovává, pro jaké trestné činy není agent trestný, návrh ministerstva uvádí zločiny, kterých se nesmí dopustit. "Neboť jsou natolik závažné, že jejich spáchání by nemohlo být ospravedlněno zájmem na odhalení jakkoliv závažné kriminality," napsal úřad.
