Putování lidí s mrtvicí skončí, léčba bude dostupnější

Po léčbě úrazů, nádorů a infarktů se chystá centralizace péče o pacienty s mozkovou mrtvicí. Konečně, říkají odborníci. Ze všech jmenovaných oborů je totiž u mozkových mrtvic situace nejhorší. Přinejmenším z toho hlediska, jak těžko se pacienti dostanou na správné pracoviště, kde jim mohou zachránit život a soběstačnost.

20 center na mrtvice Oficiální síť center pro léčbu mrtvice bude ustavena v prvním pololetí příštího roku, podmínky zveřejní ministerstvo už v lednu nebo únoru. Podle Zbyňka Kality, předsedy příslušné sekce České neurologické společnosti, by mohlo být v republice asi 20 center pro léčbu mrtvic a k tomu dalších zhruba 16 komplexních center pro nejsložitější výkony v neurologii. Na požadavky na vybavení by to narazit nemělo. "V čem ale vidím velký problém, to je personální zajištění. Je nedostatek kvalifikovaných sester i lékařů na neurologiích," říká Kalita.

"Protože neexistuje žádné oficiální ustanovení toho, kdo může tyto pacienty léčit, vozí záchranná služba pacienta do nemocnic, kde na to nejsou vybaveni," potvrzuje Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví.

"Nejvíce případů, kdy se pacient složitě dostává na místo, kde mu jsou schopni poskytnout potřebnou péči, je právě v případě mozkových mrtvic," říká Hellerová.

Netýká se to podle ní jen zapadlých regionů, ale například i Prahy. Pacienti směřují rovnou do správných nemocnic jen v některých regionech.

Na ministerstvo zdravotnictví také chodí kvůli zbytečným průtahům stížnosti. "Případů, kdy se pacienti na správné pracoviště dostávají přes jednu, někdy i dvě nemocnice, je hrozně moc. Už jenom podle stížností," říká Hellerová. "Nerozumí, proč jejich příbuzné nebo je samé v takovém stavu dvakrát překládali na jiné pracoviště," vysvětluje Hellerová.

Mrtvice se "nespraví sama"

Potíže se směřováním pacientů do správných nemocnic dokážou odborníci dokonce vyčíslit. Pokud by vše fungovalo správně, může se ke správné léčbě dostat až 15 procent pacientů. Jenže u nás se k ní dostane jen ke dvěma procentům lidí postižených mrtvicí. V řadě evropských zemí je sice situace ještě horší, k optimu ale máme daleko.

Jenže často si zpoždění zaviní sám pacient. Místo aby s prvními příznaky mrtvice volal záchranku, čeká, jestli "se to nespraví samo". V léčbě mozkové mrtvice přitom hraje velkou roli čas. Moderní metoda léčby, trombolýza, dokáže rozpustit sraženinu v mozku, která je příčinou potíží.

V dobře vybavených centrech dovedou vstříknout příslušný lék přímo do sraženiny. Čím dřív se to podaří, tím více buněk se zachrání. Navíc trombolýzu jde použít jen po několik hodin od prvních potíží.

Vznik oficiální sítě center, kde budou moci pacienty s mrtvicí léčit, by měl situaci výrazně zlepšit. Záchranná služba bude mít jasné zadání, kam musí tyto pacienty vozit, jinak jí bude hrozit postih. Centra by zároveň měla mít tuto léčbu dobře zaplacenou. Částečně začala největší zdravotní pojišťovna specializovaným pracovištím platit lépe už letos.

Mozková příhoda: čas rozhoduje Cévní mozková příhoda je třetí nejčastější příčina úmrtí po onkologických a srdečních nemocích. V roce 2008 zemřelo na mrtvici a podobná cévní onemocnění mozku přes 11 500 lidí, z toho 7000 žen. V posledních letech platí, že nepostihuje jen nejstarší věkové kategorie. Stále častější jsou pacienti kolem 40 let, ale i mladší. Především to platí u žen. Kromě věku je rizikovým faktorem kouření, cukrovka, migrény, častá vysoká konzumace alkoholu, obezita, vysoká hladina cholesterolu nebo stres. Dalším rizikovým faktorem může být hormonální antikoncepce, zvlášť v kombinaci s kouřením nebo dalšími riziky. S prvními příznaky cévní mozkové příhody je potřeba ihned volat záchranku. Na správné pracoviště je potřeba se dostat nejpozději za několik hodin. Nejběžnější příznaky jsou náhlá ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky či nohy, a to většinou na jedné straně těla. Také potíže s mluvením nebo s porozuměním řeči. Projevuje se také náhlá porucha zraku, nenadálá závrať nebo bolest hlavy.