Nebezpečné přechody obklopené auty: pro chodce riziko smrti

Tu situaci zná každý, kdo bydlí ve větším městě. Člověk chce přejít ulici, zamíří na přechod, který z obou stran obklopují auta. Přes vozy stojící těsně vedle bílé zebry není téměř nic vidět, nejhůře jsou na tom s výhledem děti. Chodci pak buď hazardují a spolehnou se na to, že projíždějící auto zastaví, nebo v lepším případě vykukují zpoza aut vykročeni do ulice.

Mnoho radnic navíc tento tristní stav ještě podporuje. Příkladem je Praha se svým systémem značení parkovacích míst. Modré čáry, vyznačující parkovací místa pro rezidenty, totiž v drtivé většině případů sahají až k přechodu. Řidiči se logicky řídí značením a parkují v těsné blízkosti zebry. Situace se nelíbí chodcům, policistům ani dopravním odborníkům. Magistrát má však jasno. "Když jsme tu zóny neměli, tak auta stála stejně hned u přechodů. Navíc si na současný stav téměř nikdo nestěžuje," tvrdí Miroslav Rajchart z dopravního odboru pražského magistrátu.

Když ale zóny v Praze nebyly, policisté mohli auto od přechodu odtáhnout, což mimochodem stále dělají v částech města, kde zóny neplatí. Jinými slovy v oblastech se zónami město tento nešvar řidičů vlastně zlegalizovalo. Na tuto výtku už Rajchart nedokázal reagovat.

Navíc není pravda, že by si na přechody obklopené auty nikdo nestěžoval. Už několik let proti nim brojí například občanské sdružení Pražské matky. Jeho mluvčí Jarmila Johnová oslovila všechny čtyři pražské městské části, které zóny zavedly, aby stav svých přechodů překontrolovaly. "Největší odezva byla z Prahy 2, kde se opravdu do přestavby svých přechodů pustili. Stejně tam ale mají ještě zhruba 70 nebezpečných míst. Ostatní části upravily jen několik největších průšvihů a dál se o věc nezajímaly," říká Johnová.

O špatném stavu pražských přechodů už vědí i v cizině. Přechody v hlavním městě totiž minulý rok hodnotili také dopravní experti z Itálie, kteří srovnali bezpečnost přechodů v 31 evropských městech. Výsledek Prahy je ostudný. Zdejší přechody byly osmé nejhorší. Nejlépe dopadl nizozemský Rotterdam, nejhůře italská Neapol.

Letos se statistiky mrtvých chodců v porovnání s loňským rokem o něco zlepšily. Na konci listopadu policisté evidovali 125 obětí, což je o 52 méně, než byl výsledek za stejné období roku 2008. Situace ve velkých městech je však stále horší. "Mám statistiky z pražské policie a ta čísla usmrcených chodců stále rostou. Žádný pozitivní trend tam nevidím," říká šéf pražské záchranky Zdeněk Schwarz. Ten také relativizuje celostátní statistiky mrtvých chodců. "Ty statistiky jsou nepřesné už jenom kvůli tomu, že záchranné služby a traumacentra zachraňují rok od roku více životů. Traumacentrum má nyní každé větší město v Česku. Před pěti lety věc nevídaná," pokračuje Schwarz.