Podle starostky Liany Janáčkové (Nezávislí) je provoz školy ekonomicky neudržitelný. Ředitel školy Pavel Kroutil se naopak domnívá, že zrušení školy je chybou. Podle něj s tímto záměrem města nesouhlasí ani někteří rodiče.
Ve škole již delší dobu klesá počet žáků a nyní ji navštěvuje 132 dětí, z nichž zhruba polovinu tvoří děti z romské menšiny. "S romskými dětmi máme celkem úspěchy, ale to nikoho nezajímá, protože provoz školy je ekonomicky nevýhodný. Děti u nás mají přijatelný prospěch a hodně romských žáků se od nás dostává i na střední školy. Myslím, že bychom se mohli považovat za vzorovou školu v práci s romskými žáky," míní Kroutil, který se domnívá, že obec mohla požádat město o dotaci pro školu právě proto, že má úspěchy v práci s romskými dětmi.
Ekonomické důvody
Většina dětí by měla přejít na Základní školu Generála Janka, která tak zůstane jedinou základní školou v obvodu. Podle ředitele se zrušením školy část rodičů žáků nesouhlasí, případně se jim nelíbí přestup dětí na ZŠ Generála Janka a budou je chtít umístit do jiných škol v okolí. Podle ředitele navíc tělocvičnu školy využívají pro své žáky i okolní školská zařízení.
Janáčková řekla, že rozhodování o zrušení školy bylo velmi složité. "Upřímně mě to mrzí, že jsme k tomu museli přistoupit. Důvody jsou ryze ekonomické, protože ještě před pár lety tam byl dvojnásobný počet dětí," podotkla Janáčková, podle níž kvůli nepříznivému demografickému vývoji není šance, že by se škola mohla naplnit.
Chápu, že rodiče budou rozezlení, říká starostka
"Bude to složitý proces, chápu, že i rodiče budou rozezleni, a pokusíme se jim to nějak vysvětlit. To je asi takový nevyhnutelný trend, já tu školu prostě už provozně nezvládnu," vysvětlila Janáčková.
Obavy z přechodu romských dětí na novou školu starostka nemá, i když možnost drobných problémů při jejich přestupu zcela nevyloučila. ZŠ Generála Janka ale už nyní některé romské děti navštěvují a podle starostky se jejich integrace daří. Janáčková se navíc domnívá, že všechny děti na školu nepřejdou.
"Jedna z mála škol, která se snažila tvůrčím způsobem hledat cesty k zapojení romských dětí"
"Myslím, že je to velká škoda, protože je to jedna z mála škol, která se snažila tvůrčím a inovativním způsobem hledat cesty k zapojení romských dětí do procesu vzdělávání. Hledala cesty mimo tradiční systém výuky a soustředila se například na projektovou výuku, v níž se děti vždy zaměřují na určité téma, které se pak promítá do většiny předmětů a hledá souvislosti i s praktickým životem," uvedl Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje práci s romskou komunitou. Dodal, že pevně doufá, že obvod přehodnotí své stanovisko.
O budovu ZŠ Matrasovova má podle Janáčkové zájem soukromá Bratislavská vysoká škola práva, která by v ní ráda zřídila svou pobočku. "Budova zůstane školská a přijdou sem vysokoškoláci," uvedla Janáčková s tím, že správa budovy bude v režii školy a obvod navíc bude dostávat nájem.
Výuka montessori rodiče nezaujala
Podle primátora Petra Kajnara (ČSSD) město do rozhodování obvodu nemůže zasahovat, protože školy jsou svěřeny městským obvodům. "Město nemá téměř žádnou pravomoc, jak do těchto procesů zasahovat," podotkl Kajnar.
Základní škola Matrasovova loni dokonce připravovala otevření tříd s alternativní montessori výukou, v níž se například děti neučí v lavicích, ale v menších skupinkách. Podle ředitele ale výuka nakonec nezačala právě kvůli nezájmu vedení obvodu. Zatímco loni projevilo o tento typ výuky zájem asi 18 dětí, letos by jich podle ředitele mohlo být asi 50.
